Mary Philbin

Americká filmová herečka Mary Philbin, nebo také „Little Mary“, si tuto předzdívku zasloužila - měřila 155 cm, a narodila se 16. 7. 1902 v Illinois v Chicagu do bohaté irské rodiny, a matka jí nesmírně hýčkala. Mary byla proto od dětství utvrzována v tom, jak je krásné a dokonalé dítě. Na druhé straně jí však matka vedla opět extrémně - v přísně náboženské katolické víře. Matka byla prostě dominantní, a proto Mary tím víc milovala svého mírného otce, který byl pro ni vším. Díky němu se jí líbilo v divadle – milovala balety, hry i operu. Otec jí od útlého věku bral i na koncerty. Přesto všechno byla Mary uzavřené introvertní dítě. Měla soukromé učitele a ovládala plynně několik jazyků, hrála výborně na klavír a varhany, půvabně tančila, ovládala i špičkový tanec. Vždy jednala a vystupovala jako dáma. Příchodem němého filmu se stala jeho nadšenou divačkou, a začala obdivovat filmy Ericha von Stroheima. Bylo jí 16 let, když se konal konkurs na film Slepí manželé. Toužila se ho zúčastnit, ale měla pořád problém vybrat si vhodnou fotografii, žádná ji nebyla dost dobrá. Soutěž na hlavní roli se konala v Chicagu a Stroheim byl předsedou komise. Okamžitě byla celá porota zaujata Maryinou krásou a vystupováním, a získala okamžitě nabídku. Vznikl jen problém, že ji rodiče nechtěli pustit samotnou, a tak se nakonec našla úctyhodná rodina starých přátel, kteří nad ní drželi nejen ochranu, ale sama paní Laemmlesová, matčina přítelkyně z penzionátu se ujala role gardedámy. S jejími dětmi je poutalo celoživotní přátelství a Carl Laemmle jeden ze synů, byl významným spolumajitelem spol. Universal Studios. Po příjezdu do Los Angeles však Mary hrála v jiném filmu. Tato andělsky sladká dáma – jak jí její okolí také říkávalo získala roli v melodrama: Planoucí stezka z roku 1921. Po jeho úspěchu se Mary snažila postupně ve filmech, které ji byly nabídnuty dosáhnout větších úspěchů a proto pilně studovala hraní ostatních hereček – Mary Pickford, Edny Purviance, Florence Lawrence, Mae Marsh a Lillian Gish. Následovaly další filmy Danger Ahead, 12 Clock for Live, Red Courage – během jednoho roku natočila 6 filmů. Po filmu False Kisses a Danger Ahead si jí Stroheim konečně vybral ke spolupráci pro Universal City. Pravdou je, že v té době nebyla Mary vůbec žádná herečka, a za obsazování vděčila spíše své půvabné tvářičce, krásným očím a vlasům. Mary se krátce herecky připravovala na největší roli, která ji proslavila – bylo to první - němé zpracování filmu: Fantom opery z roku 1924 - "The Phantom of the Opera", kde stanul po jejím boku na tehdejší dobu hrůzostrašně vyhlížející představitel Phantoma – Erika - herec Lon Chaney, který před tím nadchl diváky v němém zpracování Zvoník od Matky boží. Po obrovském úspěchu a vlně zájmu o hororové filmové příběhy natáčela snímek The Trooper. V té době se její milovaný otec rozvádí, a za krátko se znovu oženil. Pro Mary to byla rána, a dlouho se nedokázala smířit s tímto faktem. Díky Von Stroheimovi se Mary Philbin objevuje v mnoha časopisech i na reklamách různých výrobků a produktů. Měla tajnou známost s producentem spol Universal Studio Paulem Kohnerem - který se narodil v Rakousko-Uhersku a byl poloviční žid. Její rodiče, především matka, když se to dozvěděla byli proti sňatku, Mary chtěla původně konvertovat k judaistickému náboženství.. Byl to boj s nervy a nakonec se přes veškeré city po dvou letech rozešli. Maryina filmová kariéra vzlétla vzhůru ve filmech - The Age of Desire, Venušin chrám, a v dalších dvou snímcích - The Thrill Chase a Rose in Paris. Její krása zářila během natáčení "The Man, What With Lauhing", kde ztvárnila slepou dívku Dey. Kritici o ní později psali, že všechny filmy, co následovaly po Phantomovi Opery už byly jen slabým odvarem. Příchodem zvukového filmu se názory na její hlas různily natolik, že Mary odradil jeden kritik, který napsal, že má nepříjemný, pronikavý a písklavý hlas. Poslední filmy, které obdařila svou oduševnělou krásou byly - Drums of Love 1928 a Blight z roku 1929. Od toho okamžiku se Mary vytratila z Hollywoodu, opustila filmovou kariéru. Teprve v roce 1960 ji vypátral jeden novinář. Zjistil, že žije ve stejném, honosném sídle po svých rodičích, a při návštěvě u ní zkonstatoval, že je neustále krásná, křehká a dívčí a že její hlas není vůbec nepříjemný. Z Mary se však stala oddaná dcera církve, která mimo návštěvy dlouholetých přátel a jejich potomků a cest do kostela nikam nevycházela. Po téměr třiceti letech dovolila, aby ji fotografovali, dala několik rozhovorů pro tisk a poskytla i autogramy. Od roku 1970 na ni začaly působit první příznaky Alzheimerovy choroby. V roce 1988 vystoupila jako bývalá herecká kolegyně slavného Rodolpha Valentina na jeho zádušní mši. Obrovskou ranou pro ní bylo oznámení o smrti její jediné, životní lásky Paula Kohnera – po jeho smrti ji byly předány všechny jeho dopisy, které se ji nikdy nedostaly do rukou, protože je rodiče poslali zpět. Z nich poznala, že byla jeho jedinou láskou, a co vlastně zavinili její rodiče, když ji nutili k rozchodu s ním. Philbin ještě několikrát vystoupila na veřejnosti hlavně proto, aby podpořila různé dobročinné projekty, a uvedení některých upravených filmů z dob jejich slávy. Zahrála si v divadle v Los Angeles ve Fantomu opery. Poté se už víckrát veřejně neobjevila, a dne 7. května 1993 oznámily sdělovací prostředky, že Mary Philbin zemřela na komplikovaný zápal plic ve věku 91 let Huntington Beach v Kalifornii. Marta Holubová-clara.bow