Robert J. Flaherty

Robert Joseph Flaherty se narodil 16. února 1884 v Iron Mountain v Michiganu v USA v rodině prospektora, irského původu, Roberta Henryho Flahertyho, jako nejstarší ze sedmi dětí. Při studiu na báňské škole v Torontu a Michiganu se seznámil s Franceskou Hubbardovou, jež se stala jeho spolupracovnicí a v roce 1914 i jeho manželkou. Po ukončení školy začal, od roku 1910, pracovat na geologickém průzkumu pro železniční a těžařské společnosti. Mezi léty 1910 až 1920 vedl postupně čtyři expedice do oblastí východního pobřeží Hudsonova zálivu. Na svoji třetí výpravu, konanou v roce 1913 si vzal i filmovou kameru a během šestnáctiměsíčního pobytu mezi Inuity, v rodině eskymáka Allakariallaka, začal natáčet záběry pro svůj pozdější film. Při požáru byl však veškerý materiál zničen a tak se Flaherty mezi eskymáky vrací a vše natáčí znovu. Po zpracování materiálu byl snímek Naook of the North (Nanook, člověk primitivní, 1922) uveden na plátna kin v roce 1922. I když byl snímek prezentován jako autentické zachycení života Inuitů, ve skutečnosti bylo spoustu scén zinscenováno a upraveno podle Flahertyho zidealizovaných představ, za což byl později kritizován. Průběh natáčení a práci na filmu popsal i ve svojí knize My Eskimo Friends (1924). Po nebývalém diváckém úspěchu tohoto dokumentárního snímku vyslalo studio Paramount Flahertyho na Samojské ostrovy (dnešní Samoa). Podklady pro nový dokument vznikal dva roky (1923-1924) a pod názvem Moana byl uveden v roce 1926. Úspěchu filmu předchozího však ani zdaleka nedosáhl. Koncem dvacátých let spolupracuje s Friedrichem Wilhelmem Murnauem na snímku Tabu (1931). Po natočení několika krátkých dokumentů ve Velké Británii, např. The Glassmakers of England (1933) či The English Potter (1933), odjíždí na irský ostrov Arainn. V průběhu dvou let (1931-1933) zde vzniká dokument o drsném životě zdejších rybářů Man of Aran (Muž z Aranu, 1934). I když byl opět obviňován z neautentičnosti, film byl úspěšný a na MFF v Benátkách získal jednu z hlavních cen. V roce 1935 se vrací k exotice a v Indii natáčí Elephant Boy (Miláček slonů, 1937). Po návratu do USA, v roce 1939, natáčí dokument The Land (1942) a v roce 1948, na objednávku naftařské společnosti, hraný, s realitou nemající nic společného, dokument Louisiana Story (1948). Na způsob jakým bylo zobrazeno „bezproblémové“ soužití těžby ropy a okolního prostředí se snesla vlna kritiky. K tomuto snímku napsala scénář, jež byl nominován na Oscara, Flahertyho manželka Franceska. V roce 1950 je uveden dokument The Titan: Story of Michelagelo, 1950). V následujícím roce, 23. července 1951, Robert Flaherty umírá, v Brattleboro ve státě Vermont v USA. Flahertyho filmy nemají mnohdy se skutečnou realitou příliš společného a jsou přizpůsobené jeho vnímání světa, např. Inuité, již dávno používající střelné zbraně, byli nuceni při lovu používat tradiční zbraně, k natáčení života na ostrově Arainn byly postaveny kulisy rybářských příbytků apod. Jeho snaha o zachycení dramatických scén vedla, na úkor autentičnosti, k jejich inscenování. I přesto všechno je Robert Flaherty považován za jednoho z prvních tvůrců a průkopníků filmového dokumentu.