Estella Blain

Vlastním jménem Micheline Estellat; je španělského původu, ale narodila se v Paříži, kde také vyrůstala, touha po herectví ji přivedla na slavnou Simonovu školu dramatických umění. Od poloviny 50. let začala hrát ve filmu, který využil jejího zjevu žena-vamp. Hned ve svém prvním filmu Les fruits sauvages (1954) dostala hlavní roli, jedná se však o zcela zapomenutý snímek. Poté hrála v dalších filmech různých žánrů, na přelomu 50. a 60. let točila několikrát ročně, mimo jiné také v Itálii a Německu, dostávala i poměrně velké role, ale její filmy neměly příliš vysokou kvalitu a dnes se jedná o zcela zapadlá díla. Zřídka pracovala s renomovanými režiséry (například s Édouardem Molinaro ve filmu Des femmes disparaissent, 1959), stejně tak se málokdy objevila vedle skutečných hereckých hvězd (například v témže roce 1959 hrála s Lino Venturou ve filmu Le fauve est lâché). Pozornost na sebe strhávala spíše změnami účesů a plastickými operacemi, které jí měly zajistit mladistvý vzhled a přísun dalších rolí. Protože však nebyla nijak excelentní herečkou, její snahy se minuly účinkem a v 60. letech rolí ubývalo. U nás jsme ji mohli vidět například jako markýzu de Montespan ve filmu Angelika a král (Angélique et le roi, 1965). Estella Blain hrála naposledy zcela epizodní roli ve filmu Le Mouton enragé (1974) a její filmografie se tak uzavřela na počtu 26 snímků, poté žila v soukromí. Trpěla častými depresemi, které ji nakonec dohnaly k sebevraždě – zastřelila se 1. ledna 1982 na pláži u Port-Vendres. Umělecké jméno Estella Blain přijala po sňatku s hercem a režisérem Gérardem Blainem (1930-2000), s nímž se seznámila při natáčení. Po rozvodu s Blainem byla ještě dvakrát provdaná a měla jednoho syna.