Barbara Payton

Jedním z nejsmutnějších příběhů, které se kdy v Hollywoodu objevily, je příběh Barbary Payton. Modrooká peroxidová blondýna, která toho měla hodně před sebou, se nakonec zhroutila, většinou vlastním přičiněním. Pro Barbaru, narozenou 26. listopadu 1927 v Cloquetu ve státě Minnesota, to začalo docela dobře. Ze skromného dělnického prostředí vyrostla mladá žena, která se po rychlém sňatku v devatenácti letech rozhodla nadobro opustit domov a pokusit se zužitkovat svůj vzhled v Tinseltownu. V roce 1948 zamířila do Hollywoodu a během krátké doby získala smlouvu u společnosti Universal, kde se vydala typickou cestou hvězdiček s vedlejšími rolemi. Svého vrcholu dosáhla rutinní, ale slibnou spoluprací s Jamesem Cagneym ve filmu Polib zítřek na rozloučenou (1950), s Garym Cooperem ve filmu Dallas (1950). V zajetí lesku a slávy však její kariéra začala ustupovat do pozadí a na druhém místě se ocitl lehkomyslný život plný rozmarných románků s řadou špičkových hvězd a producentů, z nichž mnozí byli ženatí. Jeden z jejích nejslavnějších pokusů pro ni skončil na titulních stranách novin, a žádný z nich nebyl příznivý. Žonglovala se dvěma nápadníky najednou, s noblesním áčkovým hercem Franchotem Tonem a svalnatým béčkovým hercem Tomem Nealem, kteří o Barbařinu přízeň bojovali téměř na život a na smrt. Dne 13. září 1951 se mezi nimi strhla smrtící rvačka, po níž skončil Tone v nemocnici se zlomeninami a otřesem mozku. Barbara skončila s monoklem a pošramocenou pověstí. Když se Tone uzdravil, vzala si ho, ale už po sedmi týdnech ho opustila a vrátila se k násilnickému Nealovi. Tento vztah plný násilí trval čtyři roky, nikdy se však nevzali. Během té doby Barbařina kariéra klesla natolik, že natáčela tak neutěšené snímky jako Gorilí nevěsta (1951). Odjela do Anglie, aby se pokusila svou kariéru omladit, ale neuspěla. Bylo po všem a její život se vymykal kontrole. Její kdysi krásná tvář byla nyní skvrnitá a kdysi velkolepá postava nafouklá, Barbara se propadala hlouběji do láhve. V letech 1955 až 1963 měla různé opletačky se zákonem, mimo jiné vydávala nekryté šeky, opíjela se na veřejnosti a nakonec se živila prostitucí. Byla nucena přespávat na lavičkách autobusů. V roce 1967 se po neúspěšných pokusech omezit pití nakonec přestěhovala k rodičům do San Diega, aby se pokusila léčit. Bylo už pozdě. Dne 8. května 1967 byla devětatřicetiletá bývalá hvězdička nalezena na podlaze koupelny mrtvá na selhání srdce a jater. Přes všechno to utrpení se jí podařilo napsat knihu s ironickým názvem Nestydím se (1963).