Jan Ságl

Český fotograf Jan Ságl se narodil v Humpolci 25. března 1942, v době nacistické persekuce na území Čech a Moravy. Jako patnáctiletý se pokusil o první fotografické vyjádření svých pocitů a dosti brzy si ujasnil, že se bude rodinné fotografii věnovat jen okrajově. Svůj první fotoaparát dostal již v šesti letech a poměrně brzy jej nadchlo, že si mohl zaznamenávat nejrůznější detail ze svého okolí. Vystudoval nejprve gymnázium a postupně prošel řadou nejrůznějších profesí. Pracoval nejčastěji jako dělník, skladník, osvětlovač nebo i kulisák. Profesionálně se začal fotografování věnovat až v roce 1965. Již před tím obesílal redakce časopisů jako byly Výtvarná práce nebo Výtvarné umění. V té době jej nevíce zaujalo dílo malíře Václava Boštíka /1913-2005/, který ve svých obrazech postupně překonával umělou hranici výtvarných žánrů a jeho dílo tak tyto hranice v mnoha případech přesáhlo a přiblížilo se výrazně mystice, dílem i vědě, čímž působila jeho tvorba jako výsledek schopnosti autora neobyčejně vnímat okolní svět a současně i snít. Často sám zachycoval,mnohé obrazy z díla Václava Boštíka a získal tímto způsobem svůj vlastní vztah ke krajinné fotografii. V průběhu 60. let minulého století se setkával Jan Ságl nejen s výtvarníky, ale i s hudebníky a navázal spolupráci s hudební rockové skupiny Plastic People of the Universe a The Primitives Group. které vystavěly své koncerty jako dějové a výtvarné události. Členové skupin a jejich nejbližší a přátelé se zúčastňovali akcí v přírodě, na kterých se podílela jeho manželka Zorka Ságlová, sestra Ivana Martina Jirouse. Na počátcích své umělecké dráhy se vyjadřoval prostřednictvím černobílých fotografických snímků, zejména slovenské krajiny. Od konce 70. let se dominantně zaměřil na barevnou fotografií a řadil se mezi nejzávažnější představitele barevně monumentální fotografie u nás. Po roce 1980 se pravidelně zabýval fotografováním Středomoří, Bretaně, ale i některých míst české krajiny. Jisté uvolnění výtvarného myšlení ve fotografii, které se projevilo koncem 80. let a zejména po roce 1990 chápal jen jako dosažení částečného cíle. V této souvislosti se objevují jeho fotografie plné kontrastů mezi statickými prvky snímku a pohybovými prvky. Po výtvarně plodných a do jisté míry i svobodných 60. létech, se 70. léta do jisté míry pro Jana Ságla, ale ve zvýšeném rozsahu do možnosti pro jeho ženu vystavovat své dílo. Po ukončení spolupráce s The Plastic People of The Universe se Jan Ságl jen díky náhodě mohl živit fotografováním pohlednic. Tato činnost jej částečně uspokojoval, jelikož takto mohl držet krok s vývojem fotografické techniky. Po roce 1990 se mohl své snímky zveřejňovat nejen v domácích fotografických výtvarných časopisech, ale i v zahraničních fotografických magazínech. Jeho snímky se dostaly od sbírek Umělecko-průmyslového muzea Praha; Městské galerie Brno; Victoria an Albert Musea v Londýně; The Polaroid Collection v Německu aj. Je autorem řady fotografických publikací. V současné době žije ve Středoklukách u Prahy. Erkul