Florence Reed

Florence Reed se narodila 10. ledna 1883 ve Filadelfii v Pensylvánii. Byla herečkou, známou z filmů The Eternal Sin (1917), Wives of Men (1918) a The Black Panther's Cub (1921). V roce 1901 zahájila dlouhou praxi v newyorské divadelní společnosti Fifth Avenue Theatre, poté jezdila na zájezdy jako přední dáma a hrála Kateřinu de Vaucelles v Kdybych byl králem, Dulcineu v Donu Quijotovi a Ofélii v Hamletovi. Její dědeček, John Pop Reed, byl po mnoho desetiletí osvětlovačem v divadle na Walnut Street a mezi americké divadelní legendy se zapsal tím, že divadlu odkázal svou lebku, která se měla používat při představeních Hamleta. 29. ledna 1939 na oslavě narozenin prezidenta Roosevelta předvedla spolu s Laurette Taylorovou část představení z úspěšné broadwayské hry Outward Bound. Zemřela 21. listopadu 1967 v East Islip na Long Islandu v New Yorku.