Sofia Coppola

Sofia Carmina Coppola se narodila 14. května 1971 v New Yorku v USA. Je dcerou známého režiséra Francise Forda Coppoly. Již krátce po narození se objevila ve filmu, a to ve filmu svého otce Godfather (Kmotr, 1972) v roli křtěného novorozence. Dětskou roli ztvárnila i v pokračování ságy z mafiánského prostředí Godfather: Part II (Kmotr II., r. Francis Ford Coppola, 1974). V průběhu dětství a dospívání, především zásluhou svého otce, se pravidelně objevovala v menších rolích několika filmů, The Outsiders (r. Francis Ford Coppola, 1983), Rumble Fish (Dravé ryby, r. Francis Ford Coppola, 1983), Frankenweenie (r. Tim Burton, 1984), The Cotton Club (Cotton club, r. Francis Ford Coppola 1984), Peggy Sue Got Married (Peggy sue se vdává, r. Francis Ford Coppola, 1986), Anna (r. Yurek Bogayevicz, 1987). V roce 1989 se podílí jako spoluscenáristka a autorka kostýmů na jedné z povídek, Life without Zoe (Život bez Zoe), filmu New York Stories (Povídky z New Yorku, r. Martin Scorsese, Woody Allen, Francis Ford Coppola, 1989). Módnímu návrhářství se poté začala věnovat intenzivněji. Po odstoupení Winony Ryder od natáčení třetího dílu Godgfather: Part III. (Kmotr, r. Francis Ford Coppola, 1990) dostala Sofia velkou hereckou příležitost, byla obsazena do role dcery hlavního hrdiny Mary Corleone. Po drtivé kritice jejího hereckého projevu, obdržela za něj dvě Zlaté maliny (antiOscara), se načas přestala filmu věnovat. Začala studovat na California Institute of the Arts. Během studia se věnovala módě, navrhováním kostýmů a spolupracovala při tvorbě hudebních videoklipů. V roce 1996 se podílela, jako střihačka a spolurežisérka, na krátkém filmu Bed, Bath and Beyond (r. Ione Skye, Andrew Durham, Sofia Coppola, 1996). Dva roky na to samostatně režírovala čtrnáctiminutový snímek Lick the Star (1998). V roce 1999 produkoval její otec Sofiin celovečerní režijní debut, film natočený podle románu Jeffreye Eugenida, The Virgin Suicides (Smrt panen, 1999) líčí osudy pěti sester, které všechny spáchají sebevraždu. Tímto počinem si získala uznání filmových kritiků. Za čtyři roky navázala na úspěch oscarovým filmem Lost in Translation (Ztraceno v překladu, 2003). Zatím jejím posledním snímkem je historiké drama Marie Antoinette (2006), natáčení tohoto snímku bylo rušeno zájmem bulvárních médií o její rozvod s manželem Spikeem Jonzem, režisérem videoklipů. Společným znakem dějové linie všech tří filmů je přesazení hlavního hrdiny do neznámého prostředí a neschopnost navázání citového vztahu. Na přelomu tisíciletí se malými rolemi vrátila i před filmovou kameru, mohli jsme ji spatřit např. v první epizodě Star Wars: Episode I.-The Phantom Menace (Hvězdné války I.-Skrytá hrozba, r. George Lucas, 1999)Ziskem sošky Oscara, za nelepší původní scénář k filmu Ztraceno v Překladu, se stala již třetí oceněnou generací rodiny Coppolů, tuto cenu získal její otec Francis Ford tak i její děda . V současné době je považována za jednu z nejrespektovanějších režisérek Holywoodu.