Gérard Lartigau

Francouzský herec Gérard Lartigau je celý život především zapáleným divadelníkem, má za sebou ale i bohatou práci pro film a televizi. Narodil se v Monaku a herectví studoval na pařížské konzervatoři, již tehdy pohostinsky vystupoval na nejslavnější divadelní scéně Comédie Française. Konzervatoř dokončil v roce 1961 a poté začal hrát v různých pařížských divadlech. V letech 1969-1970 hrál například pod vedením Jacquese Charona ve slavné komedii Brouk v hlavě v divadlech Théâtre du Palais Royal a Théâtre des Célestins. Na scéně Théâtre du Palais Royal hrál také s Louisem de Funesem v jeho posledním nastudování neméně slavné hry Oskar (1971). Od poloviny šedesátých let se Gérard Lartigau začal objevovat také ve filmu a televizi. Před filmovou kamerou stál poprvé ve vedlejší roli komedie MYŠKA A DVA MUŽI (Une souris chez les hommes, 1964), zmínku si zaslouží také první spolupráce s režisérem Alainem Resnaisem, v jehož filmu VÁLKA SKONČILA (La guerre est finie, 1966) hrál mladého vůdce revolucionářů. V Sautetově dramatu VĚCI ŽIVOTA (Les choses de la vie, 1969) byl synem jednoho z hlavních hrdinů (Michel Piccoli). Točil také s Yvesem Robertem nebo Marcem Allégretem, později ale v jeho práci před kamerou začala převažovat televizní tvorba, účinkoval hlavně v adaptacích divadelních her. Těžiště jeho aktivit ale zůstávalo na divadelních jevištích, převážně hrál v díle francouzských autorů (Tartuffe, Cyrano de Bergerac, Pojďme snít), až v osmdesátých letech se začal objevovat i v tvorbě světových modernistů. Za svůj výstup v britské komedii Mimo provoz autora Raye Cooneye byl v roce 1996 nominován na prestižní Molierovu cenu. Co se týče filmu, mohli jsme jej vidět jako admirála ve slavném milostném příběhu INDOČÍNA (Indochine, 1992), v této době stále častěji hrál hlavně v kriminálních televizních seriálech. V menších rolích mezitím pozvolna rozšiřoval svou filmografii o další tituly různých žánrů (SLEČNA – Mademoiselle, 2001), točil i v zahraničních produkcích. V posledních letech se Gérard Lartigau objevuje na menších divadelních scénách, zatím naposledy hrál ve hře Milostné dopisy Stalinovi španělského dramatika Juana Mayorgy (2011 v Théâtre de la tempete). Před filmovou kameru jej po delší přestávce přivedl již zmíněný Alain Resnais, v jehož filmu JEŠTĚ JSTE NIC NEVIDĚLI (Vous n’avez encore rien vu, 2012) hrál divadelního režiséra.