Budd Boetticher

Bud Boetticher (vlastním jménem Oscar Boetticher) se narodil 29. července 1916 v Chicagu v USA v bohaté podnikatelské rodině. Po absolvování vojenské akademie a Ohijské university odjel do Mexika. Již během studií se projevoval jako nadaný sportovec a v Mexiku se živil jako profesionální fotbalista a později jako matador v býčích zápasech. Pro film pracoval poprvé v roce 1941, jako odborný poradce na býčí zápasy u filmu Blood and Sand (Krev a písek, r. Rouben Mamoulian, 1941). Po této zkušenosti se rozhodl u filmu zůstat. Přes různé profese se dostal až na místo asistenta režie a posléze i k vlastní režii. V průběhu Druhé světové války natáčí několik dokumentů o bojích americké armády v tichomoří, a jako Oscar Boetticher Jr. (jméno Bud používá od roku 1950) je podepsán pod několika, dnes už zapomenutými, béčkovými filmy dobrodružného žánru. Jednou se objevil i před kamerou a to ve filmu Good Luck, Mr. Yates (r. Ray Enright, 1943). Výraznější úspěch, nominaci na cenu Oscar, zaznamenal až s filmem, podle vlastního scénáře, Bullfighter and the Lady (Toreador a Dáma, 1951) natočený v roce 1951 V produkci Johna Wayna. Mírně zabodoval i s následujícím filmem o nerovném postavení černošských vojáků v americké armádě Red Ball Express (1952). Tento úspěch byl však ojedinělý. Následně režíruje několik filmů westernového žánru nevalné kvality ve kterých je kladen důraz na akci na úkor všeho ostatního. Až spolupráce s Randolphem Scottem, jako hercem a producentem, a Burtem Kennedym, jako scénáristou, ho vrací na výsluní. Tato trojice společně natočila, mezi léty 1957-1960, sérii šesti westernů, Seven Men from Now (1957), The Tall T (1957), Decision at Sundown (1957), Buchanan Rides Alone (1958), Ride Lonesome (1959) a Comanche Station (1960). I když se tyto filmy zdaleka nestaly propadáky, v konkurenci dalších westernových titulů se nějak výrazně neprosadily. V druhé polovině 50. let hodně natáčí i pro televizi, většinou se jedná vždy o několik epizod televizních seriálů. Tak jako ukončuje, v roce 1959, svoje manželství s Emily Erskine Cookovou, s kterou byl od roku 1946, uzavírá i svoji westernovou etapu a do kalifornského regionu kolem města Lone Pine, kde většinu svých westernů natočil, se už nikdy nevrátí. V roce 1960 natáčí gangsterský film The Rise and Full of Legs Diamond (Vzestup a pád Legse Diamonda, 1960) inspirovaný skutečnou postavou newyorského podsvětí. V tom samém roce odjíždí, se svojí druhou manželkou Debrou Paget, do Mexika uskutečnit svůj vysněný projekt. Má v plánu natočit monumentální dokument o mexickém legendárním toreadorovi Carlosu Arruzovi. Natáčení trvalo dlouhých sedm let a bylo provázeno mnoha nešťastnými okolnostmi a událostmi, týkající se i filmového štábu, po ročním soužití se Boetticher rozvádí s druhou ženou, vážná nemoc následná hospitalizace, pobyt v blázinci, ale i ve vězení a vše završuje Arruzova smrt, hlavního objektu celého dokumentu, ten je uveden až v roce 1972 po názvem Arruza. Po návratu do USA natáčí Boetticher film A Time for Dying (1969). Tak jako byl tento film posledním pro představitele hlavní role Audieho Murphyho (zemřel v roce 1971), stal se i posledním pro režiséra Buda Boettichera. I když se v pozdějších letech připomněl několika dokumenty, a ohlásil přípravu natáčení několika filmů, z nichž žádný nebyl realizován, postupně upadl v zapomnění. Trochu se přiměl ve filmu, z roku 1988, Tequila Sunrise, ve kterém ho režisér Robert Townee obsadil do role soudce Nizetitche. Až do jeho smrti, 29. listopadu 2001, stála po jeho boku, od roku 1971 jeho třetí žena manželka, Mary Chelde, se kterou měl dvě dcery.