Brigitte Horney

Brigitte Horney, divadelní a filmová herečka se narodila 29.3.1911 v Dahlemu u Berlína, jako nejstarší ze tří dcer psychoanalytičky Karen Horney, a berlínského průmyslníka Oscara Horney. Brigitte měla ve své rodině i holandské předky, jako byl její dědeček z matčiny strany, známý architekt Jacobus Johannes van Ronzelen. Její první škola byla - Bellaria v Zuozu ve Švýcarsku. Tento pobyt měl své opodstatnění, Brigitte se současně léčila s plicemi na tuberkulozu. Později chodila do školy Ilka Grüning v Berlíně. Mezi rodiči postupem času vznikly náboženské rozepře. A otec se pak obrátil k institucionální církvi. Už od dětství měla ona i její sestry anglické, a francouzské vychovatelky. Do taneční, a pohybové školy chodila k anglické učitelce Mary Wigman. Brigitte se pak i přes rodičovský odpor rozhodla pro angažmá ve Würzburgu, a v různých divadlech v Berlíně, později v Curychu a Göttingenu. Už v roce 1930, získala roli ve filmu režisera Roberta Siodmaka ve filmu – Sbohem. Brigitte byla naprosto neotřelý, a velmi zajímavý typ mladé ženy. Nebyla tuctová a vyzařovalo z ní charizma i díky jejímu zajímavě zastřenému hlasu. Následovaly filmy - Fra Diavola, Rasputin, Der grüne Domino, Revolutionshochzeit , Anna Favetti , Illusion, Geliebte Welt. Posledním filmem, než odjela do Švýcarska do plicních lázní byl barevný dobrodružný film - Münchhausen , nebo také u nás uvedený jako Baron Prášil1943. Brigitte se navzdory nacistickým výstrahám zastává veřejně hereckého kolegy Joachima Gottshalka. Důraz na Brigittiny výjimečné vlastnosti je kladen za její projev, a odvážnou akci za vlády nacizmu, kdy podpořila veřejně, jako mladá herečka sňatek židovky s hereckým kolegou, kterým také pomohla v odjezdu do Švýcarska. Hornová také podporuje norské a židovské přátele, a stýká se s exilanty, jako byli Gerd Host Heyerdahl, Carl Zuckmayer, a Erich Kästner, který je nucen psát pod pseudonymem, aby se uživil. Celoživotní přítel, později politik CDU Erik Blumenfeld, naštěstí přežil koncentrační tábor. Po válce se vrátila ze Švýcarska, a natáčí filmy – 1948 - Eine Frau am Wege - Žena na cestě, 1949 - Verspieltes Leben , nebo Melodie des Schicksals 1950, a Solange Du da bist. Po smrti matky se Brigitte Horney přestěhovala do Bostonu v USA. V roce 1953 se Brigitte stala americkým občanem. Přesto se vrací do Německa a natáčí nejen zde, ale i v USA. Např. - Ich suche einen Mann – 1965, filmy podle Edgara Walace Neues vom Hexer a Das Geheimnis der weißen Nonne oba v roce 1966. TV filmy podle předlohy Marka Twaina o Huckleberym Finnovi – Huck a poklad, Huck a piráti, Huck se stal vězněm. Posledním filmem Brigitty Horney byla - Bella Donna v roce 1982. Byla dvakrát vdaná - za kameramana Konstantina Irmen-Tscheta, a druhé manželství s historikem umění Hannsem Swarzenskim. Obě manželství byla bezdětná. Jako oblíbená herečka obdržela Horney celou řadu ocenění ve své vlasti - roku 1965 Bambi, 1972 za vynikající prezentaci německého filmu, 1983 - Zlatou kameru, a v roce 1987 se stala Tele-Star. Brigitte natočila 86 filmů. Brigitte Horney zemřela ve věku 77 let dne 27.7. 1988, Hamburgu. Trpěla nejen rakovinou tlustého střeva, ale i rakovinou jater. Marta Holubová-clara.bow