Marie Nademlejnská

Marie Nademlejnská měla díky rodině již od dětství k divadlu velmi blízko. Její otec Josef Nademlejnský byl členem orchestru Vinohradského divadla, zároveň zde pracoval jako archivář, v oblasti kultury působil také Mariin mladší bratr Antonín Nademlejnský (1898-1985), který byl dirigentem a sbormistrem. Nademlejnská již od dvanácti let hrála ve Vinohradském divadle dětské role, zároveň tančila ve sboru. Jejím prvním profesionálním angažmá byla Vinohradská zpěvohra (1920-1923), poté účinkovala ve Švandově divadle (1923-1928), ve Smíchovské Aréně (1928-1930), v dalších letech pak vystřídala Intimní divadlo (1930-1932), Jiráskovo divadlo (1933) a Osvobozené divadlo (1934-1935). Až na prahu čtyřicítky našla Nademlejnská stálé angažmá, a sice znovu ve Vinohradském divadle, kde již začínala (1935-1948). Její poslední štací pak bylo Karlínské hudební divadlo (1948-1958), které v té době však neslo několik jiných názvů. V roce 1958 pak Nademlejnská odešla do penze. Disponovala vysokou štíhlou postavou a vzhledem k tomu, že trvalé angažmá získala až ve zralém věku, známe především její herecké kreace starších žen, většinou s komediálním podtextem. Ve filmu se Nademlejnská angažovala ještě v době němé éry, hrála menší role v komediích NEVIŇÁTKA (1929) a VENDELÍNŮV OČISTEC A RÁJ (1930). Následně se objevila v několika filmech zvukové éry, ale zatímco do roku 1935 působila na okrajových pražských scénách, až s příchodem do Vinohradského divadla na sebe více upozornila a dostala pochopitelně širší možnosti uplatnění ve filmu. Jednalo se převážně o vedlejší role v komediích a melodramatech nižší umělecké úrovně, nicméně například v roce 1939 hrála v osmi filmech. Za zmínku stojí její participace na umělecky hodnotnějších počinech jako například BÍLÁ NEMOC (1937), HOTEL MODRÁ HVĚZDA (1941) nebo DEVČICA Z BESKYD (1944). Jako vhodná představitelka lidových typů našla Nademlejnská ještě větší uplatnění ve znárodněné kinematografii a po roce 1945 hrála přibližně v padesáti filmech. Dostala se také k větším hereckým úkolům; jednu z hlavních postav, Annu Svobodovou, hrála v okupačním dramatu NADLIDÉ (1946), matku hlavního hrdiny pak ztvárnila v komedii RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ (1950). Jinak nadále hrála převážně vedlejší až epizodní role, šlo vesměs o postavy rázných manželek s nádechem nepříliš příjemného charakteru, až do konce padesátých let hrála v několika snímcích ročně. Po odchodu z divadla (1958) omezila i práci pro film, nicméně i v šedesátých letech se ještě před kameru několikrát vrátila. Jejím posledním vystoupením v českém filmu byla role kořenářky Davidky v historickém dramatu KLADIVO NA ČARODĚJNICE (1969). Z osobního života Marie Nademlejnské víme to, že byla provdaná Ettelová, na ostatní informace z jejího soukromí jsou prameny skoupé. Zemřela 24. ledna 1974 ve věku 77 let.