Sandra Prinsloo

Sandra Prinsloo (Prinsloo je tradiční holandské příjmení) úzkostlivě tají svůj věk, přiznává jen, že padesátka už jí dávno minula. Jisté je jen to, že se narodila v Pretorii v Jihoafrické republice. Vystudovala herectví na místní univerzitě a začala hrát v divadle. V roce 1974 se úspěšně zúčastnila konkurzu na roli krásky Pascale v (západo)německém snímku Mrtvý potápěč nebere zlato o pátrání po pokladu z potopené lodi natáčeném v Jižní Africe. O dva roky později si zahrála po boku Anthonyho Quinna sestřičku Habartovou ve filmu Tigers don’t cry pojednávajícím o zamotaném únosu jednoho afrického vládce. V roce 1980 se objevila ve své nejznámější roli jako učitelka Kate Thompsonová v celosvětově proslulé komedii Bohové musí být šílení, je to jeden z mála jejich filmů, které se promítaly i v našich kinech. V osmdesátých letech se věnovala především divadelní kariéře, roku 1985 vzbudila pozdvižení v celém státě, když přijala roli ve hře Miss Julie o ženě, která svádí černocha a na jevišti se s ním veřejně líbá – v tehdejším režimu něco neslýchaného. Ve filmu se objevovala jen sporadicky, spíše dávala přednost různým televizním seriálům. V devadesátých letech se vrhla na dráhu divadelní režisérky a díky úspěchům jež sklízí se jí věnuje dodnes. Za svou kariéru nasbírala mnoho různých divadelních cen. Poslední tři roky hraje i v oblíbeném televizním seriálu Known Gods a každý týden uvádí vlastní talk show Sandra op 'n Drafstap. Jejím prvním manželem byl zpěvák Jeremy Taylor, nyní má za manžela Willema van Rieta, bývalého závodního kanoistu a současného ředitele Peace park foundation. Díky němu získala svou vášeň pro pádlování a jezdí spolu na vodu nejméně třikrát týdně. Jak sama říká, plně jí to vynahradí posilování v tělocvičně a místo pachu zpocených těl si užívá čerstvého vzduchu. Žijí spolu ve velkém domě vedle westdeneských zlatých dolů poblíž Johannesburgu. Sepsáno 2.10.2008