Jana Smrčková

Jana Smrčková (někdy uváděná též jako Hana) vyrůstala v rodině gymnaziálního profesora, po jedenáctiletce nastoupila na DAMU, kde vystudovala herectví (1963). Krátce působila v Městském divadle v Příbrami (1963-1964), načež trvale zakotvila v Divadle Na zábradlí (1964-1992). Dva roky pak hrála v Divadle Bez zábradlí (1991-1993), od té doby je na volné noze. Zvláště v 60. letech se podílela na stěžejních inscenacích Jana Grossmana v Divadle Na zábradlí. Před filmovou kamerou debutovala rolí dramaturgyně oblastního divadla ve studentském snímku DVANÁCT (1964), kde hrála spolu se spolužáky z DAMU. Její další spolupráce s filmem, respektive s televizí, byla jen nárazová a sporadická. Znovu před filmovou kameru předstoupila až v Menzelově filmu HRA O JABLKO (1976), mezitím se ale objevila i v televizi a také v absolventském krátkém filmu Karla Smyczka KAPŘI PRO WEHRMACHT (1975). Větší role jí přinesly životopisné snímky PŘÍBĚH LÁSKY A CTI (1977) a BOŽSKÁ EMA (1979); v obou těchto filmech hrála spolu s Božidarou Turzonovovou. Po několika dalších menších rolích se naposledy objevila v dětských filmech KAM DOSKÁČE RANNÍ PTÁČE (1987) a KRÁLOVSTVÍ ZA KYTARU (1989). Nedílnou součástí činnosti Jany Smrčkové je také pedagogická činnost, již od roku 1982 vyučovala na Konzervatoři Jaroslava Ježka, v roce 1995 pak začala předávat své zkušenosti studentům herectví na DAMU.