Christian Marin

Čeští diváci znají francouzského herce Christiana Marina hlavně díky četnické sérii, on sám ale celý život upřednostňuje divadlo, i když přiznává, že jeho široká popularita vychází především ze společných filmů s Louisem de Funesem. Narodil se v Lyonu a po druhé světové válce začal účinkovat v kabaretech, do Paříže se dostal v roce 1953, kdy jako divadelní herec debutoval v Pirandellově hře Každý má svou pravdu na scéně Comédie de Saint-Etienne. Ve druhé polovině padesátých let byl Christian Marin vytíženým divadelním hercem, působil především na jevištích Théâtre Marigny a Théâtre Saint-Antoine a účinkoval ve francouzské klasice i světové moderně (Hotel touhy srdce, Návštěva staré dámy, Romanoff a Julie). Film i televize jej objevily prakticky současně v závěru padesátých let, před filmovou kamerou stál poprvé v rámci Borderieho dramatu DÁMY PREFERUJÍ MAMBO (Ces dames préferent le mambo, 1957), krátce nato začal účinkovat i v televizi, převážně v adaptacích divadelních nebo literárních předloh. S Louisem de Funesem se setkal poprvé jako jeho asistent v komedii MRZÁCI (Les tortillards, 1960), později spolu hráli ve filmu POUIC-POUIC (1963) režiséra Jeana Giraulta. Girault také stál u zrodu slavné četnické série a Christian Marin hrál četníka Merlota ve filmech ČETNÍK ZE SAINT-TROPEZ (Le gendarme de Saint-Tropez, 1964), ČETNÍK V NEW YORKU (Le gendarme a New York, 1965), ČETNÍK SE ŽENÍ (Le gendarme se marie, 1968) a ČETNÍK VE VÝSLUŽBĚ (Le gendarme en balade, 1970). Velkou roli poskytl Girault Marinovi také v komedii PAN PREZIDENT – GENERÁLNÍ ŘEDITEL (Monsieur le président – directeur général, 1965). Mezitím se Christian Marin proslavil i díky televizní obrazovce; jednu z hlavních rolí hrál v dobrodružném seriálu NEBEŠTÍ RYTÍŘI (Les chevaliers du ciel, 1967-1969). Co se týče filmu, připomeňme mezinárodně obsazený dobrodružný snímek STROGOFF (1970) italského režiséra Eripranda Viscontiho, v následujících letech hrál Marin v několika průměrných komediích, například pod režijním vedením Raoula André. V Andrého filmech POSLEDNÍ BOURRÉE V PAŘÍŽI (La derniere bourrée a Paris, 1973) nebo V MLÝNKU UŽ NENÍ ANI KOST (Y´a un os dans la moulinette, 1974) hrál se svým „četnickým“ kolegou Michelem Galabru. U nás jsme Christiana Marina mohli vidět také v populárním televizním seriálu DOBRÝ DEN, PANE OFFENBACHU (Les folies Offenbach, 1977). Účast na posledních dvou pokračováních četnické série musel Christian Marin odmítnout kvůli divadelním závazkům v Théâtre de l´Atelier, během osmdesátých let se prosadil mimo jiné také v dabingu a jeho hlas zazníval ze zahraničních animovaných filmů, zatímco filmovému herectví se začal spíše vyhýbat. I když se ani dnes Christian Marin divadla nevzdává, vystupuje spíše již jen výjimečně, před kamerou stál zatím naposledy v chorvatsko-francouzském filmu DVA SLUNEČNÉ DNY (Dva sunčana dana, 2010).