Rosy Varte

Herečka Rosy Varte má arménské kořeny, narodila se v Turecku, ale celou svou uměleckou kariéru zasvětila Francii. Narodila se v Istanbulu a její vlastní jméno zní Névarie Manovélian. Od mládí žije ve Francii, kde ve čtyřicátých letech zahájila hereckou dráhu na divadelních scénách. Poprvé hrála v Comédie des Champs Elysées ve hře Marie (1945), vzápětí se objevila ve slavné Steinbeckově hře O myších a lidech v divadle Théâtre Edouard VII., stejně jako většina francouzských herců bez stálého angažmá pak během let vystřídala několik dalších scén. Koncem čtyřicátých let vstoupila Rosy Varte poprvé před filmovou kameru a během několika dalších desetiletí nastřádala na své kinematografické konto bezmála padesát filmů. První zkušenost učinila s bezejmennou rolí ve filmu MANON (1949), více příležitostí začala dostávat v 50. letech, kdy točila i několik filmů ročně, stejně jako v divadle hrála převážně v komediích, většina titulů z té doby je ale dnes již zapomenutá. Do širšího povědomí vstoupily filmy v režii Alexe Joffé FORTUNAT (1960) nebo RADOSTI VELKOMĚSTA (Les plaisirs de la ville, 1961), později hrála například sestru titulního hrdiny ve filmu MŮJ STRÝC BENJAMIN (Mon oncle Benjamin, 1969). Prioritou práce Rosy Varte zůstávalo ale především divadlo, excelovala v moderních komediích i v klasických dramatech, zmínku si zaslouží její výstupy na scénách Théâtre de Montparnasse nebo Théâtre de la Madeleine, hrála také na legendárním divadelním festivalu v Avignonu. V sedmdesátých letech Rosy Varte krátce působila i na nejslavnější francouzské scéně Comédie Française, kde ji diváci mohli vidět například v Shakespearově Periklovi. Koncem padesátých let začala točit také v televizi, kde zvláště v pozdější době oživila svými výkony řadu televizních filmů, inscenací a seriálů. Výraznější stopu ve filmu po sobě Rosy Varte zanechala v 70. letech, kdy vytvořila například ústřední pár s Michelem Serraultem v kriminální komedii ŽIVOTNÍ ŠANCE (La belle affaire, 1973). Naši diváci si ji mohli povšimnout také v několika filmech s J. P. Belmondem, ostatně ze spolupráce s ním pochází také hereččina zatím poslední filmová role – v komedii VESELÉ VELIKONOCE (Joyeuses Pâques, 1984) hrála matku Sophie Marceau, kterou právě Belmondo musí vydávat za svou dceru. Ze závěru její práce pro film stojí za zmínku také adaptace slavné Molierovy hry MĚŠŤÁK ŠLECHTICEM (Le bourgeois gentilhomme, 1982), v níž byla partnerkou titulnímu hrdinovi v podání Michela Galabru (postavu paní Jourdainové z této hry hrála ostatně již řadu let předtím v televizi). Kromě divadla se Rosy Varte dodnes sporadicky vyskytuje v televizi; v tomto médiu ji proslavila především titulní role v komediálním seriálu MAGUY, který se s mimořádným úspěchem uváděl několik let (1985-1992).