Blanka Vikusová

Herečka Blanka Vikusová nestála před filmovou a televizní kamerou nijak často, její tvář ale můžeme zaznamenat v menších rolích v několika dodnes oblíbených seriálech. Narodila se na venkově nedaleko od Prahy v Horních Mokropsech. Herectví vystudovala v době druhé světové války na pražské Státní konzervatoři a po absolutoriu nastoupila do Horáckého divadla, které tehdy působilo v Třebíči, po osvobození se vrátilo na původní scénu do Jihlavy (1944-1948). Tady se setkala mimo jiné s Janem Skopečkem nebo Věrou Tichánkovou. Spolu s dalšími významnými herci zahájila Blanka Vikusová v roce 1948 činnost Městského oblastního divadla Žižkov (kromě již zmíněného Skopečka a Tichánkové to byli Theodor Pištěk nebo Josef Kemr), které později přesídlilo do Libně a od padesátých let neslo název Divadlo S. K. Neumanna. Na této scéně Blanka Vikusová působila až do odchodu do penze a odehrála zde řadu významných rolí, její doménou byla domácí i světová klasika, uveďme například Shakespearovy hry Veselé paničky windsorské nebo Jak se vám líbí, účinkovala ale i v moderně (Jeffersova Médea). Před kamerou stála Blanka Vikusová poprvé v rámci osvětového filmu ABY NEBYLI SAMI (1958), počátkem šedesátých let navázala spolupráci s televizí, kde hrála v inscenacích, pohádkách, později i seriálech. Celovečerní film nabídl Blance Fikusové první příležitost až v roce 1972, kdy s Ferdinandem Krůtou vytvořila pár rodičů hlavní hrdinky v psychologickém snímku DVĚ VĚCI PRO ŽIVOT (1972). V následujících letech se s ní diváci mohli setkat v seriálech CHALUPÁŘI (1975), DNES V JEDNOM DOMĚ (1979), později potom PŘÍSAHÁM A SLIBUJI (1990) nebo SATURNIN (1994; hrála ve filmové i seriálové verzi). Z další televizní tvorby připomeňme historický příběh BŘETISLAV A JITKA (1974), kde hrála abatyši. Zatím naposledy se objevila v bezejmenné roli obyvatelky domova důchodců v televizním filmu ČAS JEŘABIN (1997). Bohaté uplatnění našla Vikusová ve studiích Československého rozhlasu, kde účinkovala v řadě dramatizací, kromě toho se věnovala i umělecké recitaci. Její kultivovaný hlasový projev byl zaznamenán i na gramofonových deskách. Blanka Vikusová v roce 1995 obdržela od Nadace Život umělce cenu Senior Prix. Manželem Blanky Vikusové byl herec a režisér Stanislav Remunda (*1927), seznámili se spolu koncem čtyřicátých let v Divadle S. K. Neumanna. Po čase se ale rozvedli a Remunda je dnes již řadu let životním partnerem herečky Ivy Janžurové (*1941). Vnuk Stanislava Remundy a Blanky Vikusové Filip Remunda (*1973) je režisérem, proslul především jako autor provokativního projektu ČESKÝ SEN (2004).