Jaroslav Doubrava

Český hudební skladatel Jaroslav Doubrava se narodil v Chrudimi 25. dubna roku 1909. Ve svém rodném městě také absolvoval učitelský ústav. Ještě v době, kdy byl jeho posluchačem, vzdělával se Jaroslav Doubrava ve hře na housle. Nicméně touha po hlubším skladatelském vzdělávání jej přivedla až do Prahy k Otakaru Jeremiášovi (1892 – 1962), u něhož soukromě studoval v letech 1933 až 1937. Není bez zajímavosti, že se mladý Jaroslav Doubrava již od 12ti let pokoušel o vlastní komponování. Výsledkem byla skladatelova prvotina s názvem „Baba Jaga“, opera, později přepracovaná na symfonickou báseň. Ještě před válkou byla v roce 1936 v Chrudimi uvedena komedie „Svatebčané na Eiffelce“, k níž Jaroslav Doubrava složil scénickou hudbu. Jaroslav Doubrava skládal komorní díla i písňové cykly, mezi nimiž prokázal svůj osobitý talent zejména ve třech symfoniích a kantátě „Balada o krásné smrti“, v nichž je obsažen prvek nejen lyrický, tak i určitá zasmušilost a jakoby předtucha autorova předčasného skonu. Z dalších životních dat Jaroslava Doubravy stojí za zmínku rok 1939, kdy pojal za manželku Jarmilu Vonáskovou, sestru Rudolfa Vonáska, člena opery Národního divadla. O rok později přišla na svět jejich dcera Jarmila, dnes uznávaná muzikoložka a sémiotička. Není bez zajímavosti, že roku 1945 se Jaroslav Doubrava stal programovým referentem v Československém rozhlase v Praze. Téhož roku, v revolučních květnových dnech 1945, vstoupil do Komunistické strany Československa, avšak v průběhu 50. let na vlastní žádost ze strany vystoupil, neboť nesouhlasil s komunistickým terorem, který tehdy vládl. Nebyl sice vězněn za tuto „zradu“, nicméně i tak dalo politické zřízení najevo svůj nesouhlas s vypovězením poslušnosti ze strany talentovaného skladatele a jeho tvorba začala být zcela záměrně opomíjena. Předčasně se skladatelův život uzavřel v Praze 2. října roku 1960. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, kam mj. patří také operní provedení Shakespearovy hry „Sen noci svatojánské“, balet „Král Lávra“ podle díla K. H. Borovského, podle jehož básnické skladby „Křest svatého Vladimíra“ komponoval Jaroslav Doubrava operní provedení, jež však bohužel nestihl dokončit. Nedokončená zůstala také operní balada nazvaná prostě „Balada o lásce“, uvedená poprvé na scéně Národního divadla 21. 6. 1962 v nastudování Josefa Kuchinky. Instrumentaci této opery dokončil za Jaroslava Doubravu hudební skladatel Jan Hanuš. Příběh této opery vychází z lidových motivů, lidových písní a úzce se dotýká tématu nelehké vojenské služby v císařské armádě.