Evžen Seyček

Herec a redaktor Evžen Seyček absolvoval znojemské Reálné gymnázium a po středoškolských studiích se na přání rodičů vydal na právnickou fakultu, ale na podzim r. 1939 se zúčastil vysokoškolských protifašistických demonstrací, za což si vysloužil zatčení a deportaci do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde byl poté dva a půl roku vězněn. Ačkoliv studia práv Seyček po osvobození nakonec dokončil, stal se z něj nakonec autor, co se umí bravurně vyjadřovat jak malováním, tak psaním. Seyček byl totiž na jedné straně hlavně grafikem, ilustrátorem, karikaturistou i kreslířem a na té druhé autorem satirických povídek; a jak píší odborní kritici též břitkým epigramatikem. Evžen Seyček se chtěl původně stát hercem a jeho sen se mu splnil menší rolí ve Ferencově filmu Ruka ruku nemyje, ke kterému vytvořil i jeho výtvarné pojetí. Evžen Seyček začal koncem 4o. let pracovat jako výtvarný redaktor deníku Práce a poté se stal spoluzakladatelem satirického týdeníku Dikobraz, jehož byl počátkem 5o. let dokonce šéfredaktorem. Na stránkách oblíbeného a dnes již legendárního časopisu dal E. Seyček vzniknout rubrice Kýho výra, v níž podle dobových historiků seyčkoval nad absurditami z novin a časopisů; a když pak na přelomu 5o. a 6o. letech nechal otisknout své na tehdejší dobu nepatřičné úderné epigramy, byl nucen z jeho redakce odejít. Přestože Seyček s výše zmíněným časopisem i nadále externě spolupracoval, přispíval i do dalších tiskovin ke kterým lze zařadit noviny a časopisy: Ahoj, Kvítek, Lidové noviny nebo Ozvěny. Posledním pracovním místem, kde Seyček setrval až do svého odchodu do důchodu byl Československý filmexport, kde byl nejenom redaktorem, ale též vedoucím tiskového oddělení. Evžen Seyček na jehož kontě najdeme více než padesát tisíc obrázků a ilustrací včetně více než tří desítek knižních titulů, zemřel ve věku 91 let. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy