Alena Derzsiová

MgA. Alena Derzsiová začala pracovat již po maturitě jako asistentka scény v Československé televizi, později jako klapka a skriptka ve filmovém studiu Barrandov (Mladý muž a bílá velryba – J. Jireš, Kam nikdo nesmí – D. Klein). V letech 1982 – 1987 vystudovala FAMU, obor scénáristika a režie dokumentární tvorby, pod vedením F. A. Šulce a J. Lehovce. Od té doby natočila stovky televizních pořadů a dokumentárních filmů (sociální, zdravotní dokumenty, hrané dokumenty, vzdělávací pořady, publicistika, pořady pro děti, vědecké pořady, aj.), jako například. Michelup a motocykl, Obyčejný život K. Čapka, Signum, Poprvé, Nepřítel dětí, Křížová cesta, Za šesták naděje, Moji milovaní aj. Je držitelkou mnoha cen (12x cena výboru pro zdravotně postižené, Techfilm, Křišťálové srdce Poděbrady). V Anglii získala za film Na svatém kopečku hlavní cenu v kategorii hraný dokument. Podílela se v České televizi na vzniku vysílání pro sluchově postižené, na práci pro Klíč – magazín pro zdravotně postižené. Pracovala na cyklech Bleděmodrý svět, Mimo domov, Bílé vrány, aj. Je režisérkou dokumentárního cyklu 13. komnata a režisérkou a spoluautorkou dokumentárního cyklu Partnerské vztahy aneb návod na přežití. Také je režisérkou a spoluautorkou docusoupu Milovická paterčata. V roce 2008 získala hlavní cenu vládního výboru za film MOJI MILOVANÍ, který byl zařazen na Filmový festival Jihlava . Na TECHFILM 2000 získala cenu rektora Univerzity Hradec Králové za film „Karel Jenček“ z cyklu Bílé vrány a čestné uznání na festivalu Křišťálové SRDCE PODĚBRADY 2003 za film „Sport mě v tom nenechal“. V roce 2015 společně se scenáristkou Sašou Vebrovou zrealizovala v České televizi unikátní projekt v mezinárodním měřítku. Pohádku s neslyšícími herci ve znakovém jazyce Vánoční království a o rok později další, Nepovedený čert. Je režisérkou několika filmů z dokumentárního cyklu Příběhy, které svět nevidí a dokumentární film Příběh neobyčejné lásky získal Čestné uznání za rok 2016. V současné době dokončuje střih 10letého časosběrného dokumentu Rovnýma nohama - ze života dětí, které odcházejí v 18 letech z dětských domovů do reálného života. Věnovala se také úpravě dialogů a režii českého znění v dokumentární i hraná tvorbě.