Masahiro Šinoda

Masahiro Shinoda se narodil 9. března 1931. Od roku 1949 studoval literaturu na Wasedské universitě. Jeho hlavním studijním oborem bylo japonské divadelní umění 17.-19. století, tento zájem prohluboval i po absolvování školy. Mimo studia se věnoval i sportu a školu reprezentoval v lehké atletice. Po absolvování university se oženil s Shiraishi Kazuko, pozdější známou básnířkou. V roce 1953 získává místo asistenta režie ve filmové společnosti Shochiku. V této společnosti působily mimo jiné i režiséři Nagisa Oshima, Kenkichi Hara či Noboru Tanaka u kterých získával Shinoda své první zkušenosti. Svůj první samostatný film Koi no katamichi kippu (One-Way Ticket for Love, Láska bez zpáteční jízdenky) natáčí, podle vlastního, až v roce 1960. I když se tento film nesetkal s úspěchem, následujícími filmy, především snímkem Kawaita mizuumi (Dry Lake, Vyschlé jezero, 1961) a Kawaita hana (Pale Flower, Bledý květ, 1964) se zařadil mezi významné režiséry nastupující „nové vlny“, jež novým způsobem zobrazovala sociální postoje a rozčarování současné generace. Jeho celoživotní zájem o divadelní estetiku se projevil ve filmu Ansatsu (The Assassin, Úkladná vražda, 1964) a Shinju ten no Amijima (Double Suicide, Dvojí sebevražda v Amidžimě, 1969). Tento film natáčí již ve vlastní produkční společnosti Hyogensha, jež založil po odchodu ze společnosti Shochiku v roce 1966. V této době se rozvádí a jeho novou manželkou se stává herečka Shima Iwashita, kterou obsazoval do svých filmů. Po natočení dokumentu o olympijských hrách v Sapporu, Sapporo Orinpikku (Sapporo Winter Olympic Games, 1972) se věnuje ve svých filmech především historickým tématům. Ranné období japonských dějin zobrazuje ve snímku Himiko (1974), období po pádu Shogunátu zachycuje ve filmu Yashagaike (Demon Pond, Jezero démonů, 1979), věnuje se i samurajské tématice, např. ve filmech Yari no gonza (Gonza the Spearman, Samuraj Gonza, 1986) či Sharaku (1995). V osmdesátých letech se tvorba Masahiro Shinody začíná orientovat na období druhé světové války a na bezprostřední léta poválečná. Po několika filmech s tímto tématem, Setouchi shonen yakyu dan (MacArtur’s Children, MacArturovy děti, 1984), Shonen jidai (Childhood Days, Dny dětství, 1990) a Setouchi munraito serenade (Moonlight Serenade, Měsíční serenáda, 1997), završuje svou filmovou tvorbu špionážním filmem, natočeného podle skutečných událostí, Spy Sorge (2003). Tímto příběhem, pracovníka německého velvyslanectví Richarda Sorgeho, provádějící špionáž pro Sovětský svaz, zakončil Masahiro Shinoda svoji filmovou činnost.