Andrea Čunderlíková

Andrea Čunderlíková je po otci poloviční Slovenka, ale pochází z Prahy. Když v roce 1964 hledal Karel Kachyňa na pražských základních školách představitelku pro jednu z dívčích rolí pro film Vysoká zeď (1964), vybral si Andreu Čunderlíkovou; ta sice neprošla žádnou hereckou průpravou, ale jako romantická dívka se osvědčila, což pak vedlo k tomu, že Kachyňa ji doporočil pro další filmy. Díky tomu se Čunderlíková ve druhé polovině 60. let objevila v dalších filmech, jako např. Káťa a krokodýl (1965), Malé letní blues (1967), Farářův konec (1968) nebo v komedii Zabil jsem Einsteina, pánové (1969), mezitím dostala hlavní roli ve filmu Pět holek na krku (1967). Čunderlíkovou hraní bavilo, přesto se rozhodla pro střední ekonomickou školu, kterou absolvovala r. 1970. Nicméně i nadále zůstávala velmi obsazovanou herečkou nejmladší generace, točila nejen u nás, ale i v zahraničí. Po maturitě se zkoušela dostat na DAMU, kam ale nebyla přijata pro nedostatek talentu. Protože byla v té době pracovně dostatečně vytížená, tento neúspěch ji netrápil a o další zkoušky na divadelní fakultu se již nepokusila. Přestože je její filmografie z té doby poměrně početná, její tvář nevidíme často, protože dramata a psychologické filmy, v nichž hrála, jsou dnes víceméně zapomenuté. Hrála také v seriálech Jana Eyrová (1972), Třicet případů majora Zemana (1975) nebo Dnes v jednom domě (1979). Za své výkony ve filmu Poslední ples na rožnovské plovárně (1974) a poetické slovenské komedii Rača, láska moja (1977) byla též oceněna. V roce 1977 se Andrea Čunderlíková dostala ke své životní roli, kterou však původně vůbec nechtěla hrát. Její postava sestry Iny v seriálu Nemocnice na kraji města (1977) se vyznačuje maximálně úsporným herectvím, o verbálním projevu nemluvě. Taková úloha nebyla Čunderlíkové po chuti, ale nakonec uznala, že je to výborně napsaná postava s poměrně dramatickým vývojem, která nakonec dosáhne svého. Nedá se říci, že by touto rolí Čunderlíková navýšila svoji popularitu, do širokého povědomí diváků se ale zapsala stoprocentně. Její další role v 80. letech se dají spočítat na prstech jedné ruky, naposledy se objevila v kriminalistickém seriálu Případ pro zvláštní skupinu (1989). Až po letech, kdy byla realizována myšlenka pokračování Nemocnice na kraji města po dvaceti letech (2003), vrátila se ke své postavě sestry Iny, tentokrát již ve zralém věku. Andrea Čunderlíková po roce 1989 začala pracovat jako manažerka, a i když je ve své práci úspěšná a spokojená, nepovažuje svou hereckou kariéru za uzavřenou a sama říká, že návratu před filmovou kameru by se nebránila. Jejím manželem je od roku 1978 Ladislav Klein, bývalý kytaristy skupiny Olympic, s nímž má dceru Sandru, úspěšnou tenistku.