Jan Malík

Příbramský rodák Jan Malík se narodil do učitelské rodiny 15. února roku 1904. Dětství prožil v Plzni, ale středoškolská studia na gymnáziu v Praze-Žižkově ukončil maturitou v roce 1923. Od dětství projevoval svůj zájem o loutkové divadlo, který zesílil poté, kdy se seznámil v Plzni s Josefem Skupou a v roce 1923. Jan Malík svůj zájem veden Skupovým vzorem rozšířil od loutkového herectví k režii, propagaci a organizování loutkářského hnutí, když se stal členem Sokolského loutkového divadla v Praze - Libni. Od roku 1923, kdy zahájil také studium klasické filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které řádně ukončil a završil obhajobou doktorandskou práce na téma Nová attická komedie v roce 1930, aktivně a neúnavně pracoval pro loutkářské hnutí. Od roku 1929 byl učitelem na gymnáziu v Praze-Smíchově, odkud přešel na gymnázium v Novém Jičíně. Od roku 1931 na takřka patnáct let se stal referentem a později i přednostou knihovny Státního úřadu statistického v Praze. Jeho zájem o loutkářství pokračoval po celá třicátá léta minulého století, kdy v letech 1934 až 1936 byl režisérem Loutkového divadla Umělecké výchovy. Sám pak v roce 1939 založil a po dobu deseti let až do roku 1949 vedl Loutkovou scénu PULS. Po osvobození spolupracoval jako externí dramaturg až do roku 1949 s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Počínaje rokem 1948 své velké jak teoretické, tak osobně získané poznatky využil a přednášel na DAMU na katedře dějin a režie loutkového divadla. Jako výraz velkého ocenění všech, kdož se zabývali činností a propagací loutkových divadel byl v roce 1949 pověřen Divadelní a dramaturgickou radou, aby se postavil do čela dalších loutkářů a založil Ústředí loutkového divadla v Praze. Byl také jeho prvním ředitelem až do roku 1966 a ještě si sám prodloužil aktivní působení na loutkových scénách jako režisér až do roku 1971. Neuvěřitelně dlouhou dobu byl také generálním tajemníkem mezinárodní organizace loutkářů UNIMA v letech 1933 až 1972. Po celou dobu, co zasvětil loutkovému divadlu byl i autorem nejrůznějších příspěvků, odborných statí, ale i instrukcí v různých časopisech, např. časopisy: Osvěta; Loutkař; Loutková scéna; České divadlo; Divadelní zápisník; Předškolní výchova a dal. Redigoval knižnice Moderní loutková scéna nebo Bibliotéka uměleckých maňásků. Samostatnou oblastí jeho činnosti pro loutkové scény byly překlady loutkových her a odborné loutkové literatury z ruštiny a polštiny. Podstatnou Malíkovou prací pro loutková divadla představovaly jeho autorské hry na nejrůznější témata, např. Konec rakety /1930, i prem./; Kašpárkovo srdíčko /1933/; Míček Flíček /1937, prem. 1936/; Pohádka z kouzelné obálky /1937, prem. 1938/; pásmo Kašpárkova koleda /1940/; Pohádka o babce Tichošlápce /1943/ a dal. Jeho doménou byly dramaturgické a jevištní úpravy, např. loutkových her od: K. Horáka - Papírová komedie /1946/; S. Maršáka - O domečku na kopečku /1950/; A. Jiráska - Pan Johanes /1950/; A. P. Čechova - Veselá pětka /1954/; J. K. Tyla - Strakonický dudák /1961/, které byly zejména určeny pro dospělého diváka. Jan Malík zemřel v Praze 24. července roku 1980, ve věku 76 let. Erkul