Jiřina Fikejzová

Hudebnice, textařka a zpěvačka Jiřina Fikejzová po absolvování gymnaziálních studiích pokračovala ve vzdělání na pražské Filosofické fakultě University Karlovy v oboru psychologie a sociologie, kterou ukončila získáním titulu PhDr. Fikejzová se počátkem 5o. let minulého století také zapsala do sportovních dějin, neboť byla lehkoatletickou rekordmankou a posléze i naší reprezentantkou ve sprintu. Jiřina Fikejzová, která pracovala i jako pedagožka či jako dramaturgyně je podepsána taktéž jako scénáristka pod někoílika pořady pro pražské Divadlo hudby, pod programy k Mezinárodnímu dni žen, nebo pod několika díly rozhlasového seriálu 3 x 6o. Jiřina Fikejzová, lektorka i častá členka různých porot písňových soutěží doma i v zahraniční od Bratislavské lyry, přes Děčínskou kotvu, Portu či Intertalent po festivaly ve Splitu či Sopotech, je taktéž členkou přijímací komise Ochranného svazu autorů. Jiřina Fikejzová je matkou hudebníka, skladatele, textaře a zpěváka Daniela Fikejze. Jiřina Fikejzová se soukormě učila hrát na housle i na piano, zpívala s kapelou, ale slavnou hudebnicí ani zpěvačkou se nakonec nestala. Do hudebních dějin se však Fikejzová nakonec nesmazatelně zapsala a to jedna z našich nejvýraznějších osobností na poli českého písňového textu. Své první písničky si Fikejzová psala nejprve sama pro sebe již na gymnáziu a poté co se seznámila s K. Vlachem, začala jejich dlouhodobá a velmi úspěšná vzájemná spolupráce. Oficiální textařský debut si Fikejzová odbyla písní Půvabná a svěží, která byla českou variací Berlinovy skladby Easter Parade a kterou s Vlachovým orchestrem nazpíval Sbor Lubomíra Pánka. Po ní jž na sebe další skladby nenechaly dlouho čekat a vznikly takové perly jako Akropolis, adieu pro J. Čeřovskou; Jen ty a já pro duo Simonová & Chladil; Já do hry dávám víc pro E. Pilarovou nebo Massachussetts pro V. Neckáře. V ten čas na sebe Fikejzová začala čím dál více upozorňovat i jako na autorku, která do češtiny přebásňuje jinak zahraniční megahity a právě ona je podepsána pod naší verzí legendárního hitu O sole mio, jež pro Chladila opatřila slovy Za rok se vrátím nebo pod písní Malý vůz nazpívanou nejprve J. Čeřovskou a později I. Csákovou. V dalším období se Fikejzová víc a víc přiklání k šansonově laděným písním a protože i nadále spolupracuje především s J. Čeřovskou, rodí se pro ni české verze jinak nestárnoucích hitů z repertoáru Ch. Aznavoura Můj ideál, G. Becauda Co dál, S. Sourireho Dominiku nebo P. Seegera Řekni, kde ty kytky jsou, jež o něco málo později stihla přezpívat M. Rottrová. Právě Rottrová se vedle Čeřovské stává pro Fikejzovou hlavní interpretkou jejich písňových textů a z jejich spolupráce vznikly takové perly jako Hvězda supernova; Markétka nebo To mám tak ráda. Průnikem textů Fikejzové mezi nejhranější písničky se z ní stala vyhledávaná osobnost, která poté rozšířila okruh svých interpretů. Dnes se s písněmi, ke kterým Fikejzová napsala text můžeme setkat snad u všech domácích pěveckých veličin od H. Vondráčkové, přes P. Janů a H. Zagorovou po K. Gotta. Interpretů, kteří ve svém repertoáru mají alespoň jeden text J. Fikejzové je však logicky daleko víc, což dokazují některá samostatná výběrová alba ke kterým patří Den žen, den mužů; Hodina hvězd nebo E 14. V současnosti je Fikejzová považována za královnu domácí písňové textařské tvorby nejenom proto, že se ve svých verších zaměřuje především na problémy vztahů mezi lidmi, ale také protože její díla mají silný citový podklad i vysokou uměleckou úroveň. O textařské neobyčejné schopnosti J. Fikejzové, o jejím talentu svědčí i cit pro mistrné převádění světových hitů do českého jazyka. Fikejzová ve svých skladbách dokázala posluchačům předat dokonalým jazykem bohatý slovník češtiny, což je výsledkem i její pro textaře naprosto ojedinělé sebekontroly, neboť produkuje maximálně tucet písní v roce. „Čeština je krásná, moudrá a vtipná. Fascinuje mě například jak čaruje s předponami a pokaždé je to zcela o něčem jiném. Zaslouží si naši úctu, lásku a pokoru. A slovo? Přečasto hledám to pravé, ale když je najdu je nezaměnitelné,“ odhalila Fikejzová v jednom z rozhovorů taje své tvůrčí autorské kuchyně. Fikejzová neskladá ruce ani na počátku třetího tisíciletí, stále píše texty především na již hotový hudební podklad a o kvalitě vlastní práce se dnes a denně dozvídá v kladných odezvách u obyčejných posluchačů, odborné kritiky i jednotlivých interpretů, kteří rok od roku rozšiřují její umělecké portfolio. Jiřina Fikejzová se za svou uměleckou tvorbu stala nositelkou celé řady ocenění. V r. 1969 získala Fikejzová za píseň Atlantis Bronzovou plachtu mezinárodního festivalu ve Splitu; v r. 1976 k Mezinárodnímu roku ženy za text k písni Ta řeč je tvá máma Zvláštní uznání Ministerstva kultury a v témže roce u příležitosti 3o. výročí založení gramogonového průmyslu i Čestné uznání ředitele Supraphonu. O rok později se Fikejzová stává nositelkou vyznamenání Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže Za socialistickou výchovu a za výraznou uměleckou náročnou tvorbu textů v oblasti populární písně také nositelkou Čestného uznání Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. V r. 1987 byl J. Fikejzové udělen též čestný titul Zasloužilý pracovník v kultuře. Jiřina Fikejzová za svou dlouhodobou uměleckou kariéru napsala nespočet kvalitních a nestárnoucích písňových textů či přebásněných zahraničních everegreenů, které se díky tomu dočkaly vyjma svého hudebního tvaru i knižní podoby. K takovému typickému příkladu literárního odkazu J. Fikejzové patří například knížka s jednoduchým, prozaickým a vše říkajícím názvem Slova. Audiografie – textařská (výběr): 197o – Hodina hvězd (LP); 1978 – Den žen, den mužů (LP); 1985 – E 14 (MC); 2oo1 – Rebelové (DVD); … Bibliografie – autorská: 1987 – Slova; ... Songgrafie – textařská (výběr): ? – Akropolis, adieu (Akropolis adieu – J. Čeřovská); Atlantis; Celou noc (V. Neckář); Co dál (J. Čeřovská); Co stalo, se stalo (H. Zagorová); Děvče, smůlu máš, je můj (H. Vondráčková); Digi dou (S. Hložek & P. Kotvald); Dominiku (J. Čeřovská); E 14 (K. Gott); Hvězda supernova (M. Rottrová); Já do hry dávám víc (E. Pilarová); Jak málo někdy zmůže čas (M. Rottrová); Jen ty a já (mexická lidová – Y. Simonová & M. Chladil); Malý vůz (I. Csáková, J. Čeřovská); Mama (M. Rottrová); Markétka (M. Rottrová); Massachussetts (Massachussetts – V. Neckář); Můj ideál (J. Čeřovská); Óda na život (H. Zagorová); Písnička o base (M. Chladil); Přej a bude ti přáno (S. Hložek & P. Kotvald); Pusť mě už dál (P. Janů); Půvabná a svěží (Easter Parade – sbor L. Pánka & Orchestr K. Vlacha); Romantická (Y. Simonová); Řekni, kde ty kytky jsou (J. Čeřovská, M. Rottrová); Sám pod svou hvězdou (J. Čeřovská); Sedm dostavníků (W. Matuška); Stíny výsluní (V. Špinarová); Ta řeč je tvá máma; To mám tak ráda (M. Rottrová); To se zvládne (H. Vondráčková); Za rok se vrátím (O sole mio – M. Chladil); ...