Jan Lukeš

v letech 1969-1976 absolvoval obor čeština – dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1981 PhDr. Pracoval jako čistič oken v Úklidu, podniku hl. m. Prahy (1975-1987), od roku 1978 publikoval časopisecky (Tvorba, Práce, Svobodné slovo, Melodie, Gramorevue, Rock & Pop, Kino, Záběr, Dramatické umění, 1988-1989 pod jménem Tomáš Unzeitig v samizdatových Lidových novinách). V letech 1987-1989 výzkumný pracovník v Čs. filmovém ústavu, 1988-1991 externí pedagog dějin a teorie filmu na Pedagogické fakultě Plzeň, 1990 komentátor Lidových novin, 1991-1994 vedoucí kulturní rubriky LN, 1990-1992 redaktor nakladatelství Scéna. Od roku 1994 do roku 2012 vedoucí redaktor a editor knižní edice Národního filmového archivu, od 1999 spolu s Janem Schmidem scenárista a moderátor měsíční televizní revue o literatuře Třistatřicettři (ČT 2, do března 2013 zatím 150 dílů). Knihy: Prozaická skutečnost (1982, literárně-kritické eseje), Orgie střídmosti (1993, filmové studie a recenze), Stalinské spirituály. Zkušenost politických vězňů 50. let v české próze (1995, portrétní eseje), Hry doopravdy. Rozhovor se spisovatelem Karlem Peckou (1998). Srdcerváč. Rozhovor se spisovatelem a scenáristou Jiřím Stránským (2005). Literárně upravil a editoval lekce Vojtěcha Jasného Život a film (1999), edičně připravil tituly Antonín J. Liehm, Ostře sledované filmy. Československá zkušenost (2001), Pavel Juráček Deník (1959-1974) (2003), Juraj Šajmovič Duch času. Mezi fotografií a filmem (2004), Černobílý snář Elmara Klose (2011) ad. S manželkou Ivanou Lukešovou editoval pro Finále Plzeň pamětní publikace věnované Evaldu Schormovi (2008), Věře Chytilové (2009), Drahomíře Vihanové (2010), Vlastě Chramostové se Stanislavem Milotou (2011) a také historii samotného festivalu (2012). Literární, filmový a televizní publicista, kritik a historik. Od 90. let publikoval např. v Literárních novinách, Nových knihách, Iluminaci, Filmu a době, Kino revue, Filmových listech, Divadelních novinách, Týdnu, Hostu, Lidových novinách, Xantypě aj. Spolupracoval na scénáři dokumentu Pavla Štingla Zaniklý svět Karla Pecky (2000), s Martinem Šulíkem scenárista jeho hraného dokumentu Klíč k určování trpaslíků aneb Poslední cesta Lemuela Gullivera (2002) podle Deníku Pavla Juráčka. Je autorem námětu a scénáře televizního cyklu portrétů českých a slovenských filmařů Zlatá šedesátá (Martin Šulík, 2009, 26 dílů) a dvoudílného dokumentárního filmu 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna (2010). Slovart