Karel Hála

Herec, hudebník, tanečník a zpěvák Karel Hála uměl být poutavým vypravěčem a řada jeho kolegů tvrdí, že stejně jako baron Prášil trousil historky, které se mu ve skutečnosti nikdy nestaly, je i to co mu osud do cesty nachystal hodně neuvěřitelné. Otec K. Hály byl popraven nacisty v r. 1942 za odbojovou činnost a jeho matku o dva roky později odvezli do koncentračního tábora. I když se maminka K. Hály po osvobození vrátila, měla natolik podlomené zdraví, že v r. 1947 zemřela a on něj se v jeho pouhých 14-ti letech museli postarat jeho dva sourozenci. Karel Hála měl v původním plánu na pražské konzervatoři studovat hru na kytaru, ale hrou osudu byl nakonec přijat na tanec. Středoškolské umělecké vzdělání však Hála ukončil v oboru zpěv, do něhož po dvou letech tance ze zdravotních důvodů přešel. Prvním Hálovým profesionálním angažmá se stala Armádní opera, na jejíž scéně s velikým úspěchem hrál Figara v Rossiniho Lazebníku sevillském. Po zrušení této scény se Hála stal členem pražského Hudebního divadla Karlín a kromě něj jej známe i z jevišť pražských Divadel ABC, Apollo a Rokoko. Karel Hála díky svému nespornému talentu neuniknul ani filmovým a televizním režisérům, kteří jej čas od času obsazovali do drobných či epizodních rolí především hudebního charakteru. K. Hála na filmovém plátně debutoval nepatrnou, ale pro něj zcela typickou hudebně – pěveckou rolí v legendárním muzikálu Roháče a Svitáčka Kdyby tisíc klarinetů a obdobně zařazené úlohy na něj čekaly například i v celovečerních dílech Z. Podskalského nebo v televizních cyklech a seriálech J. Vašty. V komedii Světáci hrál Hála na piano a ve výpravném muzikálu Noc na Karlštejně si v roli zbrojnoše zazpíval. Karel Hála jako zpívající herec nebo spíše hrající zpěvák byl často vidět i v pořadech Gramohit, Písničky roku, Vysílá studio A nebo v seriálu Píseň pro Rudolfa III.. Psychologicky výraznější prostor získal na plátně K. Hála až s postavou popáleného vojáka ve filmovém dramatu J. Poláka Nebeští jezdci odehrávajícím se v čase 2. světové války nebo s rolí Žežulky ve ztřeštěné komedii T. Svobody Blázni, vodníci a podvodníci. Kromě poměrně častého účinkování v rozličných hudebně zábavných televizních programech, jakými byly například Diskotéka pro starší a pokročilé se Hála dočkal i několika televizních profilových pořadů, k nimž lze s jednoznačností zařadit jeden díl z rozsáhlého cyklu Úsměvy nebo slavnostní večer k jeho sedmdesátinám realizovaný pod názvem Pocta Karlu Hálovi. Jednu z posledních filmových rolí si K. Hála střihnul v hořké komedii z prostředí fotbalových fanoušků J. Sluky Non plus ultras, kam byl obsazen do role, jak jinak, než swingového zpěváka. Karla Hálu jako zpěváka lze zařadit mezi barytonisty a než se stal sólistou Orchestru K. Vlacha byl nejprve členem jeho Vokálního kvintetu. Hála vystupoval a zpíval i s Orchestrem G. Broma, Tanečním orchestrem Českého rozhlasu nebo s Orchestrem Československé televize. Karel Hála byl v angažmá i v Orchestru K. Krautgartnera a přestože zpíval jazz a swing, v němž byl nazýván českým nekorunovaným králem, nejširší srdce posluchačské obce si získal ve středním proudu a v taneční populární hudbě. Karel Hála jako zpěvák bezpečně a bez problémů intonoval v celém svém hlasovém rozsahu přes dvě oktávy s citem pro jazz i s podtržením swingového talentu. Swing se jmenuje i jedna z mnoha alb, které Hála za svou kariéru natočil. K dalším pozoruhodným projektům, které lze v Hálově diskografii najít je album s názvem Točí se svět, na které nazpíval české verze světoznámých hitů jakými jsou třeba La Bamba, Ol´ Man River nebo Téma z Rachmaninova Klavírního koncertu č. 2 otextované J. Fikejzovou, Z. Borovcem či J. Werichem. Pěvecký repertoár K. Hály v sobě kromě česky přezpívaných světových evergreenů skrývá i mnohé songy složené přímo pro něj a z celého výběru dnes patří k nepřekonatelným hitům například Já žil, jak jsem žil; Můj otčenáš; Dej mi pár okovů; Hádej Matyldo nebo Lodí bílou. Počáteční životní nepřízeň osudu se v toku Hálova času začala obracet k lepšímu a v čase poslední třetiny minulého století vyvrcholila faktem, že se z něj stala jedna z nejzářnějších a nejdéle svítících hvězd domácího kulturního života. Z Hály se stal noblesní zpěvák s typicky dokonale holou hlavou a dobře padnoucím oblekem, který se na přelomu politických poměrů v zemi rozhodnul prodat svou pražskou vilu a odstěhovat se do kokořínských lesů. „Přivedlo mě k tomu zjištění, že pro zpěváky mého ražení je stále méně práce. Byl jsem zvyklý zpívat každodenně s velkými orchestry a objíždět stovky akcí, ale dát dnes dohromady velkou kapelu stojí peníze a organizátoři koncertů se zřejmě bojí, že by nepřitáhla dostatek publika, aby se jim to vyplatilo," vysvětloval Hála v řade rozhovorů a dodával: „objíždění koncertů od Šumavy k Tatrám jsem si za skoro padesát let zpívání užil dost a teď už chci mít klid.“ Tak jak měl Karel Hála těžce uvěřitelný život, tak je tomu i v případě jeho náhlého a předčasného odchodu. Poslední den svého života pracoval K. Hála na zahradě svého domu v Předoníně, když si v tom začal stěžovat na bolesti břicha. I tak ale pracoval dál a přitom se Hálovo břicho začalo strašně rychle nafukovat. Manželka sice chtěla zavolat záchranku, ale Hála lékařskou pomoc rezolutně odmítal s tím, že to určitě přejde. Když už bylo K. Hálovi natolik špatně, šel si sednout do křesla v pokoji a jeho žena na zahradě zalévala. Až poté, co přišel déšť paní Hálová práce venku zanechala, odešla domů a svého manžela našla v koupelně ležícího na zemi v bezvědomí. Přivolaná záchranka ihned podala Hálovi infuzi a povolala vrtulník, který jej během několika minut dopravil do pražské Nemocnice Na Homolce, kde jej okamžitě převezli na operační sál, ale složitá operace s prasklou břišní aortou moc nadějí na záchranu nedávala. Existovala sice teoretická šance, že těžkou diagnózu ruce zkušených lékařů porazí, ale Karel Hála operaci nepřežil a krátce před půlnocí ve věku 74 let skonal. Spisovatelská tvorba: Karel Hála – Mistr swingu je název knižního titulu, který vyšel až po Hálově náhlé předčasné smrti a je výsledkem jeho dlouhodobého povídání s autorkou V. Dezortovou. Tituly a ocenění: Karel Hála je vítězem i mnohých pěveckých soutěží a rozličných anket. Několikráte bodoval na Děčínské kotvě a v r. 1963 se stal v hodnocení odborných novinářů a hudebníků bronzovým Slavíkem a v r. 1981 mu byl udělen titul Zasloužilého umělce. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy