Claire Mafféi

Herečka Claire Mafféi patřila krátce po druhé světové válce k poměrně známým osobnostem francouzského kulturního dění, její dráha před kamerou ale skončila po pouhých osmi natočených filmech. Narodila se v Lyonu a vlastním jménem se jmenovala Marie Josephe Émilie Maffey. Herectví odešla studovat na začátku druhé světové války do Paříže a spolu s dalšími adeptkami herectví se poprvé objevila v menší roli chovanky sirotčince v Decoinově romantické komedii PRVNÍ DOSTAVENÍČKO (Premier rendez-vous, 1941), která byla tehdy uvedena i v českých protektorátních kinech. Po menších rolích ve třech dalších filmech došlo ke zvratu v její kariéře s romantickou komedií ANTOINE A ANTOINETTA (Antoine et Antoinette, 1947), v níž vytvořila ústřední manželskou dvojici s Rogerem Pigautem. Film vidělo ve francouzských kinech přes tři a půl miliónu diváků, získal navíc Zlatou palmu na festivalu v Cannes a jméno Claire Mafféi vešlo v širší známost. Objevovala se na titulních stránkách časopisů a francouzskou kinematografii reprezentovala i na filmovém festivalu v Benátkách. Prosadila se také v divadle, například v Théâtre Antoine hrála v oblíbené hře Kočár nejsvětější svátosti. Podruhé se k ženské hlavní roli dostala Claire Mafféi díky další romantické komedii, tentokrát z prostředí amatérských fotbalistů (BOHOVÉ NEDĚLE – Les dieux du dimanche, 1949). Poslední filmy natočila s režisérem Claude Vermorelem, s nímž spolupracovala i v divadle. Naposledy hrála hlavní roli (opět po boku Rogera Pigauta) v melodramatickém příběhu NEJKRÁSNĚJŠÍ ŽIVOT (La plus belle de vies, 1956). Od té doby se již jen výjimečně objevovala v divadle (Théâtre Hébertot, Théâtre de l’Alliance française), kde ji režijně vedl opět Claude Vermorel. Před kameru se vrátila až po dlouhých letech, v televizním životopisném filmu LENIN (Lénine, 1982) hrála jeho manželku Naděždu Krupskou. Claire Mafféi zemřela jako dávno zapomenutá herečka v malém městečku Brignais v alpském podhůří 16. října 2004 ve věku 85 let.