Denise Grey

Pro lepší přiblížení bychom francouzskou herečku Denise Grey mohli přirovnat k české Marii Rosůlkové. Společným prvkem jejich osobností byl výrazný komediální talent a s tím spojená obliba u široké veřejnosti. Spojovalo je i to, že k filmu se poprvé dostaly až po dlouhých letech u divadla, přičemž velké role na ně čekaly až po delší době. Denise Grey – stejně jako Marie Rosůlková – také oplývala obdivuhodnou vitalitou, která jí až do úctyhodného věku umožňovala hrát poměrně velké úlohy v divadle i ve filmu. Denise Grey se narodila v Châtillonu na francouzsko-italském pomezí (dnešní Vallée d'Aoste v Itálii) jako Jeanne Marie Edouardine Verthuy v početné rodině a prostých poměrech. Po přestěhování do Paříže začala původně pracovat jako prodavačka, byla ale také modelkou a od této profese již neměla daleko k umělecké dráze. Na jevišti začala vystupovat v devatenácti letech ve slavném pařížském kabaretu Folies Bergere, později hrála v operetách, uplatňovala se také v zábavných a revuálních programech. Ještě před první světovou válkou učinila Denise Grey zkušenost i s filmovou kamerou a v letech 1913-1917 hrála v pěti krátkých filmech, objevila se i v celovečerním titulu EN FAMILLE (1914). Věrná zůstávala ale hlavně divadlu a ve dvacátých letech spojila své působení s divadly Théâtre de l'Athénée a Théâtre des Nouveautes. K filmování se Denise Grey vrátila až v polovině třicátých let a začala být vyhledávanou představitelkou vedlejších rolí upovídaných roztomilých žen středního věku. První větší roli ztvárnila v nenáročné komedii DÁMA Z VITTELU (La dame de Vittel, 1936), veseloherní žánr je ostatně v její filmografii dominující, i když režiséři ji oslovovali i pro menší postavy v dramatech. Z následujících let její tvorby stojí za zmínku dvě komedie z období okupace – BOLERO (1942) a CTIHODNÁ CATHERINE (L'honorable Catherine, 1943). Ve 40. a 50. letech byla Denise Grey filmem značně vytížená, točila několikrát ročně, menší role střídala s bezmála hlavními, mimo komediální žánr stojí za zmínku její postava tyranské matky hlavní hrdinky ve filmu ĎÁBEL V TĚLE (Le diable au corps, 1947). Co se komedií týče, na přelomu 40. a 50. let hrála několikrát se začínajícím Louisem de Funesem, z jejich společného natáčení můžeme zmínit film BERÁNEK S PĚTI NOHAMA (Le mouton a cinq pattes, 1954), který byl uveden i u nás. Mimořádného úspěchu se dočkaly dvě na sebe navazující komedie PĚŠKY, NA KONI A VOZEM (A pied, a cheval et en voiture, 1957) a PĚŠKY, NA KONI A NA RAKETĚ (A pied, a cheval et en spoutnik, 1958), v nichž s Noël-Noëlem vytvořila ústřední manželský pár. Vedle komerčně úspěšných tvůrců jako byli André Berthomieu, Jean Boyer nebo později Gilles Grangier ji do svých filmů angažovali také umělecky ambiciózní režiséři (Marcel L'Herbier, Henri Decoin). Vedle filmu nadále hrála divadlo, vystupovala převážně v moderních francouzských hrách a vystřídala řadu pařížských scén, v letech 1944-1946 a 1957-1958 byla krátce angažovaná i v nejslavnějším divadle Comédie Française. Kromě toho hrála i v televizi, v 70. letech například v seriálu PROKLETÍ KRÁLOVÉ (Les rois maudits, 1972). V paměti diváků zůstává Denise Grey především jako temperamentní babička hlavní hrdinky (Sophie Marceau) ve filmech VEČÍREK (La boum, 1980) a VEČÍREK 2 (La boum, 1982). Za druhý film byla v roce 1983 nominována na Cézara v kategorii herečka vedlejší role. Životního triumfu v divadle dosáhla jako devadesátiletá v roce 1987 na scéně Théâtre Antoine, kdy po představení Harold a Maude sklidila aplaus trvající 45 minut. V takto vysokém věku pak odehrála svou poslední hlavní roli ve filmu, a sice v OBDOBÍ ROZKOŠE (Le saisons du plaisir, 1988) po boku Charlese Vanela. Definitivně naposledy se objevila (tentokrát již v malé úloze) v italském filmu TCHIN-TCHIN (1991) s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli. S televizí a divadlem se Denise Grey rozloučila v roce 1991, a i když chtěla žít v soukromí, díky své obdivuhodně dlouhé kariéře byla často vyhledávána novináři, aby poskytovala rozhovory. Svou uměleckou dráhu zachytila také v knize 70 let na jevišti (70 ans sur les planches, 1988). Denise Grey zemřela v Paříži 13. ledna 1996 ve věku 99 let. Byla dvakrát provdaná, jejím prvním manželem byl Henri Bara a s ním měla dceru Suzanne Grey (1917-2005), taktéž herečku. Po ovdovění se v roce 1941 podruhé provdala za Charlese Henriho Dunkela, který zemřel v roce 1967. I když byla dvojnásobnou vdovou, Denise Grey vždy zdůrazňovala, že vedla spokojený život, který jí spolu s přízní diváků umožnil dožít se v záři reflektorů vysokého věku.