Zdeněk Fibich

Hudební skladatel Zdeněk Fibich přišel na svět 21. prosince roku 1850 v myslivně v rodině nadlesního nedaleko Všebořic u Zruče nad Sázavou. Velký talent se u něho projevuje od raného dětství zejména díky matce, která podporovala jeho vztah k hudbě. Ve 14 letech dokonce píše vlastní symfonii. Hudbu Zdeněk Fibich studoval u pražského varhaníka Z. M. Kolešovského, později ještě studoval v Lipsku, Paříži a Mannheimu, kde si doplnil vzdělání. V soukromém životě uzavřel sňatek s Růženou Hanušovou. Jeho choť však brzy zemřela spolu se dvěma Fibichovými dětmi. Fibich se oženil s Růženinou sestrou, pěvkyní altistkou Betty Hanušovou. V roce 1892 však toto manželství v podstatě ztroskotalo, neboť Zdeněk Fibich byl okouzlen o 18 let mladší literárně nadanou Anežkou Schulzovou. Po stránce zájmové miloval Fibich přírodu, sbíral cizokrajné motýly, rád navštěvoval Alpy, taktéž měl pozitivní vztah k železnicím. Zdeněk Fibich byl v letech 1875 – 1878 kapelníkem Prozatímního divadla, v roce 1899 se stal jeho dramaturgem. Bohužel však jen na pouhý rok. Zdeněk Fibich odešel navždy z tohoto světa v nedožitých 50 letech 15. října 1900 v Praze. Je pochován na vyšehradském Slavíně. FIBICHOVO DÍLO Českými legendami je inspirována Fibichova opera BLANÍK. Za nejtragičtější skladbu nejen Fibichovu, nýbrž i celé české opery vůbec, je považována opera NEVĚSTA MESINSKÁ na libreto Otakara Hostinského, která byla vytvořena roku 1884. V letech 1889 – 1891 vznikla na antický námět trilogie na básnický text Jaroslava Vrchlického s názvem HIPPODAMIE (složená z těchto částí: NÁMLUVY PELOPOVY, SMÍR TANTALŮV, SMRT HIPPODAMIE). Jedná se o melodram, tedy v tomto hudebním díle se nezpívá, nýbrž hovoří za hudebního podkreslení. Tuto trilogii považoval za vrcholné dílo Fibichovo i slavný hudební skladatel Antonín Dvořák. Fibich komponoval taktéž koncertní melodramy – ŠTĚDRÝ DEN, HAKON, VODNÍK, kde jak je již z názvů patrno, vycházel ze známých Erbenových balad. Na libreto Jaroslava Vrchlického vznikla též opera BOUŘE, vychází se však z původního Shakespearova námětu. V opeře HEDY jde o přebásnění epizody z Byronova díla CHILDE HAROLDOVA POUŤ. Zdeněk Fibich také vytvořil symfonickou báseň, kde vychází z díla Čelakovského, s názvem TOMAN A LESNÍ PANNA. Vytvořil též kolem 500 klavírních skladeb, které mu sloužily jako tzv. „skicář“ pro motivy jeho velkých děl. Pocity z osudového setkání s Anežkou Schulzovou vtiskl do jakéhosi deníku svého milostného života s názvem NÁLADY, DOJMY A VZPOMÍNKY. Světové proslulosti docílila jeho nejslavnější skladba s názvem POEM. Zpracováno s využitím těchto zdrojů: Kolektiv autorů: 234 českých osobností, Fragment, Praha, 2. vydání, 2004, ISBN: 80-253-0024-2 Česká verze internetové encyklopedie WIKIPEDIA.