Laco Déczi

Herec, hudebník a skladatel Ladislav Deczi vystudoval Střední průmyslovou školu a když se v 8o. letech rozhodnul pro emigraci, vybral si Spojené státy, kde žije dosud. Působením v zahraničí se z Decziho stal světově proslulý hráč s originálním interpretačním stylem. „Melodika improvizovaných chorusů se u Decziho skládá z dlouhých řetězců osminových a nezřídka i šestnáctinových not. Pro Decziho široce rozevřený, vřelý tón je typické ostré nasazení, jakož i pozoruhodná škála dynamických valérů, uplatňovaných zejména při interpretaci lyrických balad,“ píši odborní muzikologové na téma Decziho hry. Neochota L. Decziho k hudebním kompromisům se leckdy promítnula i do jeho osobního postoje vůči spoluhráčům i úřadům, což logicky vedlo k permanentnímu zdroji napětí v jeho okolí. O osobnosti L. Decziho koluje řada báchorek, které sám Deczi jako proslulý vypravěč a fabulátor i sám rád podporuje. Ladislav Deczi je otcem hudebníka Ladislava Vaica Decziho. Hudba: Ladislav Deczi již v čase středoškolských studií prošel několika hudebními soubory, v nichž na sebe výrazně upozornil natolik, že v době své základní vojenské presenční služby vystupoval v Praze jako host Studia 5 a později i jako host Jazzového studia. Po ukončení služby v zeleném Deczi v Praze zůstal a existenčně zakotvil v Sextetu divadla Rokoko, z něhož později vzniknul soubor Jazz Outsiders. Než Deczi jako hudebník zakotvil v jazzovém souboru SHQ působil i v dalších drobných hudebních uskupeních. Po dočasném rozpuštění SHQ vzniklo několik formací a v jedné z nich s názvem Reduta kvintet získal Deczi r. 1965 vedoucí postavení. Po odchodu jednoho z členů se z kvintetu stal Reduta kvartet, což Deczimu prospělo k prosazení mezi jazzovou špičku. Když Deczi v r. 1967 založil vlastní soubor Jazz Cellula byl souběžně ještě členem Jazzového i Tanečního orchestru Československého rozhlasu. O špičkových kvalitách L. Decziho svědčí i fakt, že byl vybrán k účinkování v reprezentativním souboru Czechoslovak All Star Band, s nímž ve světě dokazoval zahraničním posluchačům vynikající výkony našich hudebníků. L. Deczi má na svém hráčském kontě několik samostatných alb, z nichž k těm nejzajímavějším určitě patří Sentimentální trubka, kterou natočil s doprovodem velkého smyčcového orchestru; nebo také mnoho dalších desek, na nichž se svou trubkou hostuje, jako například na albu Jazz Goes To Beat nebo Jazz ze studia A. L. Deczi není jenom hráčem, ale je také autorem celé řady orchestrálních skladeb. Film: Ladislav Deczi zanechal svou stopu i v dějinách kinematografie ať již jako hudební skladatel nebo jako herec. Oboje sloučil při realizaci komedie V. Chytilové Kalamita, k níž i hudbu nahrál. Kromě této činnosti se jeho životní osud stal námětem pro film Volná noha. Tituly a ocenění: Ladislav Deczi byl odborníky časopisu Jazz Bulletin v r. 1963 ohodnocen jako nejlepší domácí hráč na trubku. Rok poté L. Deczi vyhrává Cenu kritiků i bronzovou cenu čtenářů časopisu Melodie, následující rok slaví jednoznačné vítězství v obou kategoriích Cen časopisu Melodie a zlato si podržel i v následujících letech. R. 1966 získává Deczi za vynikající sólistickou činnost Cenu Československé jazzové federace. Spisovatelská tvorba: Ladislav Deczi se dočkal i svého literárního průřezu muzikantským i osobním životem, který pod názvem Na plný plyn sepsal Jiří Šebánek. Textové a obrazové koláže byly vydány u příležitosti Decziho 65. narozenin a při sbírání materiálu ke knize se autor obracel na různé pamětníky, aby k jejich vyprávění přidal i své zkušenosti, neboť společně spolupracovali na několika filmech a pořadech. Audiografie (umělecká): ? – Československý jazz 1966; Jazz kolem Karla Krautgartnera; Laco Deczi and His Cellula New York Live In Všenory; Laco Deczi Celula New York Live; 1969 – Dobře jsme se oženili; Pietoso; 197o – Sentimentální trubka; Záplata; 1976 – Jazz ze studia A; Oheň a požár; 1977 – Milá společnost; 1978 – Dialogy; Jazz Cellula; 198o – Parnas; 1981 – Duo; 1982 – Jazzissimo; 1983 – Jazz Cellula 5; … Divadlografie (umělecká): 1967 – Le Grand Music Hall de Tchécoslovaquie; …