Věra Vlčková

Herečka Věra Vlčková pocházela z Kroměříže, kde v průběhu studií na jedenáctiletce začala účinkovat v dramatickém souboru. Po maturitě začala studovat v Brně pedagogickou fakultu, ale po roce ji opustila a rozhodla se pro herectví, načež nastoupila na JAMU, kde v roce 1966 absolvovala studium herectví. Své první profesionální angažmá získala v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila patnáct let (1966-1981). V průběhu této doby zde dostala řadu zásadních hereckých příležitostí v domácím i světovém repertoáru, živelným i střídmým způsobem představila dívčí a později i ženské hrdinky v představeních Romeo a Julie, Hamlet, Tetovaná růže, Tři sestry nebo Idiot. Nedlouho po příchodu do Plzně byla poprvé oslovena také filmovými tvůrci a v kriminálce ZNAMENÍ RAKA (1966) hrála nevelkou, ale pro děj podstatnou postavu zdravotní sestry Jiřiny. Režisér tohoto filmu Juraj Herz si pak na Vlčkovou vzpomněl i při přípravě svého dalšího filmu, slavného SPALOVAČE MRTVOL (1968), tady se ale herečka jen mihla v malé epizodě. V průběhu sedmdesátých let hrála jen ve dvou filmech, opět šlo o kriminální žánr; za zmínku stojí PŘÍPAD MRTVÉHO MUŽE (1974), protože tady navázala spolupráci s Dušanem Kleinem, kterou šířeji rozvinula v následující dekádě. V roce 1981 přešla Věra Vlčková do Prahy a zbytek života strávila na jevišti Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Znovu hrála emočně vypjaté a psychologicky náročné postavy v dramatech různé provenience (Othello, Richard II., Její pastorkyňa, Racek), nevyhýbala se ale ani výhradně komediálnímu žánru (Sluha dvou pánů). V osmdesátých letech také častěji vystupovala před kamerou, mimo jiné i v televizi, například v kriminálních seriálech MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA (1982) nebo PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO (1986). Film v této době nabídl Věře Vlčkové několik výrazných vedlejších rolí mondénních blondýn středního věku. Z typologie jejích postav na filmovém plátně vybočuje úloha německé matky ve válečném dramatu KUKAČKA V TEMNÉM LESE (1984). Vedle účasti v dalších kriminálkách, dnes již spíše zapomenutých, zmínku zasluhují její role ve třech komediích konce osmdesátých let. V úloze režisérky a ředitelky školy se objevila krátce před smrtí ve filmech VÁŽENÍ PŘÁTELÉ, ANO (1989) a VRAŤ SE DO HROBU (1989), diváci si ji ale nejlépe připomenou jako šarmantní primářku v komedii JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT (1987). Věra Vlčková, provdaná Vocelková (toto příjmení užívala jen v civilním životě), zemřela nečekaně 21. prosince 1989 ve věku 45 let.