Václav Glazar

VÁCLAV GLAZAR prý vzhledem ke své sexuální orientaci, nerad sděluje věk a tak je pátrání po přesném datu či místu jeho narození na netu marné. Tento původní profesí televizní scenárista a dramaturg České televize několik roků pracoval pracoval v tvůrčí skupině Čestmíra Kopeckého, kde připravoval pořady Český film a Bio Illusion. Později působil rovněž v redakci zábavy na TV Prima, kde se podílel na vzniku oblíbených "Beneficí" známých herců a chystal i jiná estrádní pásma. V polovině 90. let minulého století se (spolu s mimem Jaroslavem Čejkou a bývalou tanečnicí Národního divadla Jiřinou Kottovou), stal spoluzakladatelem pražského kabaretu, nazvaného "Srdce a kámen". Dnes je jeho principálem (čili uměleckým vedoucím) a pokud mu to zdravotní stav dovoluje, vystupuje zde i jako konferenciér, zpěvák a (pod pseudonymem Vendula) hlavně jako představitel ženských rolí. Právě tady ho údajně objevil režisér Zdeněk Troška, jemuž se tělnatá Vendulka zalíbila natolik, že jejímu představiteli obratem ruky nabídl roli ctihodné matky představené ve své komedii "Kameňák"(2003). Postupem času si V. Glazar zahrál i v obou dalších dílech Troškova "Kameňáku" (2004 + 2005), teď už ovšem jako muž. Dále jsme mohli vidět také v Salonu Cimrman, ve filmu "Skeletoni" (2007)i a některé prameny uvádějí také film "Rok ďábla" (2002). Mimo svých pověstných travestie show ovšem pořádá i vážněji zaměřené pořady, např. výchovné programy pro školáky, ve kterých se zaměřuje na tak palčivé problémy, jakými jsou například drogy, ochrana zvířat anebo postavení homosexuálů v dnešní společnosti. Zvláště pak v posledním tématu dobře ví, o čem mluví, protože i on sám je gay a transvestita. Nijak se za to nestydí a dokonce se novinářům svěřil i se svým zážitkem z dětství, kdy ho jako třináctiletého kluka zneužil katolický farář: "Byli jsme s partou na horách a v Úpici jsme v kostele, kde byl farářem příbuzný jednoho kluka, tajně pili mešní víno. On nás nachytal a vyhrožoval, že to na nás řekne a zkazí nám život. Kamarád utekl a já v sakristii poznal "boží hůl". Nikomu jsem to nehlásil, protože mi vyhrožoval, ale taky se mi to už poprvé docela líbilo. Tím mi vlastně ukázal, kudy vede cesta... Od té doby jsem byl čistokrevný gay a ještě k tomu posvěcený,“ usmívá se smířlivě. Možná i proto rozpoutal svého času bulvární tisk doslova bouři o údajně chystané svatbě V. Glazara a jeho dlouholeté kamarádky H. Růžičkové. Ovšem osud Václavu Glazarovi příliš nepřál ani po zdravotní stránce - po onkologickém onemocnění mu vlivem hormonální léčby začala rychle stoupat váha (za jediný rok tak přibral cca 80 kg, takže jeho silná obezita není způsobena žádnou "rozežraností", jak se někdy lidé mylně domnívají) a musel podstoupit i několik těžkých operací. Postupem času se jeho zdravotní problémy stupňovaly natolik, že se musel uchýlit do trvalé péče zdravotníků. Nějaký čas pobýval v LDN v Kralupech nad Vltavou, kde se mu však moc nelíbilo - cítil se tam příliš osamělý. Přátelé mu proto vyjednali přeložení do podobného ústavu v Praze, kterého se však už nedočkal. Byl závislý na přenosném kyslíkovém přístroji, a údajně právě kvůli jeho poruše zemřel 11. července 2018 na zástavu srdce.