Václav Poul

Herec Václav Poul je především loutkářem i klaunem obdařeným smyslem pro humor a protože je lidmi kolem sebe zaujatý mnohem víc, než sám sebou, získal dar z obyčejných slůvek, situací, mimiky, variací hlasu či gest jednotlivých lidí, co ostatní přehlédnou, rozpoznat, jak se dotyčný člověk cítí, v jakém je rozpoložení a to vše využít ve své herecké práci, čímž divákům zprostředkovává nevšední zážitek. V osobnosti herce Václava Poula je také schován dosud neobjevený talent moderátora talk-show programů, o čemž mnohokráte přesvědčil své kolegy v divadelním klubu, kdy je schopen svým vyprávěním ostatní návštěvníky naprosto skvěle pobavit. Divadlo: Václav Poul absolvoval loutkoherectví protože, jak sám v jednom rozhovoru přiznal: „Když jsem se dozvěděl, že existuje vysoká škola, tzv. loutkárna, kde se nevyučuje matematika, čeština, fyzika ani chemie a k tomu jsou dva měsíce prázdnin; byly to hlavní důvody proč jsem uvažoval o přijímacích zkouškách.“ Jako loutkoherec pak V. Poul působil v plzeňském Divadle Alfa nebo v Naivním divadle Liberec. Od pol. 8o. let je V. Poul znám ze svého působení v Divadle Drak Hradec Králové, jehož členem je dosud. Film a televize: S Václavem Poulem se nesetkali jenom divadelní návštěvníci, ale také televizní či filmoví diváci. Před kamerou Poul stál při natáčení televizních záznamů významných divadelních představení a co se filmu týče, Poulův hlas promlouvá z loutkové kultovní celovečerní komedie s hororovými prvky, kterou režisér J. Balej nazval Jedné noci v jednom městě. Tituly a ocenění: Václav Poul má doma několik Cen za herecký výkon festivalu Skupova Plzeň. Poprvé ji získal v r. 1987 za roli Kováře v představení Kalevala; znovu o rok později za nastudování Vocilky z Tylova Strakonického dudáka; potřetí pak za postavu Geppeta z Pinokia a další za roli Velkého Klause ze stejnojmenné Andersenovy pohádky. Za roli Medarda z představení Medardo a Pamela si V. Poul odnesl Ceny za herecký výkon dokonce ze dvou festivalů naráz, a to jak ze Skupovy Plzně, tak z festivalu Subotica. Kromě těchto ocenění se Poul v r. 1986 za ztvárnění role Vaška z představení Divadla Drak Prodaná nevěsta stal také nositelem Ceny literárního fondu za herecký výkon. Divadlografie - umělecká (výběr): 1978 – Václav Beneš Třebízský & Karel Makonj: Pověsti havrana Karlštejnského (pan Novák); 1979 – Alan Alexander Milne: Medvídek Pú (Pú); 1981 – Svatopluk Čech & Karel Makonj: Výlety pana Broučka (pan Brouček); 1982 – Ludvík Středa & Pavel Polák: Pohádky s panem Hvězdičkou (pan Hvězdička); 1983 – Dlouhý, Široký a Bystrozraký (všechny postavy); Vladislav Vančura: Markéta Lazarová (blázen); 1984 – Brundům Ťululum (pan Brum); 1986 – Karel Sabina & Josef Krofta: Prodaná nevěsta (Vašek); 1987 – Miloslav Klíma & Josef Krofta: Kalevala (Kovář); 1988 – Mysteria Buffa (všechny postavy); Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák (Vocilka); 1992 – J. Jirásek & Josef Krofta & Jiří Žáček: Pinokio (Geppeto); 1995 – Miguel de Cervantes & Josef Krofta: Don Quijote (Sanzo Panza); Z. Říha: Kovář Paška (kovář Paška); 1997 – Karel Šiktanc: Ledová nevěsta (Kare); Hans Christian Andersen: Malý a Velký Klaus (Velký Klaus); 1998 – Iva Peřinová: Tři zlaté vlasy děda Vševěda; 1999 – Hans Christian Andersen: Malá mořská víla (král); 2oo1 – William Shakespeare & Miloslav Klíma & Josef Krofta: Mor na ty vaše rody; 2oo2 – Leoš Janáček & Rudolf Těsnohlídek: Liška Bystrouška (farář); 2oo3 – Italo Calvino & Josef Krofta: Medardo a Pamela (Medardo); 2oo4 – Zora Vondráčková & Jakub Krofta: Alenka zamilovaná (Méďa); Whilliam Shakespeare: Hamlet (dvojrole Gertruda / Polonius); 2oo5 – Josef Krofta: Jak si hrají tatínkové (tatínek); 2oo6 – Jana Kroftová: Ententýky (pan Poule); 2oo7 – Georges Bizet & Jan Kašpar & Jiří Vyšohlíd: Carmen 2o:o7 (nádražák); Josef Krofta & Milan Klíma: Magická revue s ptákem Ohnivákem (čaroděj Kostěj); …