Jean Brochard

Francouzský herec Jean Brochard ve vedlejších rolích natočil přes stovku filmů, nejvíce aktivní před kamerou byl v poválečném období, od mládí ale hrál hlavně divadlo. Narodil se do prostých poměrů v Nantes na západě Francie a k divadlu tíhnul od útlého věku, již jako dítě stál na jevišti ve svém rodišti. Za první světové války musel narukovat do armády a jako voják byl pak těžce zraněn s následnou dlouhou rekonvalescencí. Po skončení války se vrátil k divadlu, ale až ve třicátých letech přesídlil do Paříže, což mu umožnilo dostat se i k prvním rolím ve filmu. Před kamerou začínal epizodními výstupy, velkou příležitost v podobě hlavní role – ovšem v málo kvalitním a dávno zapomenutém filmu – dostal jako seržant Irving v kriminálce TAJEMSTVÍ SMARAGDU (Le secret de l’emeraud, 1935). I když nadále hrál jen vedlejší role, do filmových studií byl zván stále častěji. Z jeho početných rolí policistů připomeňme větší úlohy inspektora Poussina ve dvou filmech s populárním kriminalistou Greyem (INSPEKTOR GREY – Inspecteur Grey, 1936; GREYOVO TŘINÁCTÉ PÁTRÁNÍ – Le treizieme enquete de Grey, 1937). Často pak hrál v nenáročných komediích, několikrát například s populárním komikem Bachem. Například v roce 1939 hrál dokonce v jedenácti filmech, zřídka ale vyšších kvalit, k zásadnějším počinům byl přizván až za druhé světové války, ve slavném Clouzotově dramatu HAVRAN (Le corbeau, 1943) hrál nemocničního pokladníka Bonneviea, objevil se také v adaptaci slavné divadelní hry CESTUJÍCÍ BEZ ZAVAZADEL (Le voyageur sans bagages, 1943). Diváci v našich kinech jej za války mohli vidět jako inspektora Chapelina v kriminálce POLICIE HLÁSÍ (Voyage sans espoir, 1943) s Jeanem Maraisem v hlavní roli. Z poválečného období připomeňme mimořádně úspěšný příběh z doby vylodění Spojenců JERICHO (1946) nebo komedii ZVONOKOSY (Clochemerle, 1948), kde hrál starostu. Zatímco ve třicátých letech často hrál v pařížském divadle Théâtre des Capucines, později kvůli častému filmování jeviště prakticky opustil, znovu se k divadlu vracel až v padesátých letech, kdy vystupoval například v Théâtre des Célestins. Z jeho stále početné filmografie se sluší připomenout Felliniho film DARMOŠLAPOVÉ (I vitelloni, 1953), kde byl jako Francesco Moretti otcem jednoho z hlavních hrdinů (Franco Fabrizi). Vedle rolí obchodníků, domovníků nebo majitelů restaurací ve filmech různých žánrů převažovaly u Brocharda stále postavy policejních komisařů, jimiž ostatně svou práci pro film uzavřel (ZÁTAH NAD MĚSTEM – Rafles sur la ville, 1958; ZVÍŘE NA ČEKANÉ – La bete a l’affut, 1958; PLNÝMI HRSTMI – A pleines mains, 1959). Symbolické střídání stráží s vycházejícími hvězdami mladé generace absolvoval ve svém posledním filmu ANDĚL NA ZEMI (Ein Engel auf Erden, 1959), kde byla jeho dcerou Romy Schneider. Ze zdravotních důvodů se v roce 1960 Jean Brochard stáhnul do ústraní a vrátil se do rodného Nantes. Jen výjimečně se pak ještě nechal přemluvit k dabingu nebo menším rolím v televizi. Nejvyššího ocenění za celoživotní práci pro divadlo a film se mu dostalo v roce 1970, kdy mu byl udělen Řád Čestné legie. Toto vysoké státní vyznamenání si převzal doma, protože vážný zdravotní stav mu tehdy již nedovolil cestovat. Jean Brochard zemřel v Nantes 17. června 1972 ve věku 79 let.