Mélanie Laurent

Narodila se v Paříži učitelce baletu Annick a dabérovi Pierrovi. Otec mluví ve francouzské verzi animovaného seriálu The Simpsons (Simpsonovi). Má mladšího bratra Mathieu. O herectví se začala zajímat až v patnácti letech, kdy byla s přáteli na natáčení filmu Astérix et Obelix contre César (Asterix a Obelix, 1999) a seznámila se zde s Gerardem Depardieum. O rok později si s ním zahrála malou roli Lisbeth v romantickém dramatu Un Pont entre deux Rives (Most mezi dvěma břehy, 1999). Další rok si zahrála už větší roli, Claru, v cenami ověnčeném dramatu Ceci est mon corps (2001). Potom se objevila v několik malých rolí, ale teprve díky komedii Embrassez qui vous voudres (Líbejte se, s kým je libo, 2002), začala získávat více uznání jako herečka. V roce 2005 si zahrála vedlejší roli v divácky úspěšném i kritiky ceněném a Césara získavším dramatu De battre mon coeur s'est arr´té (Tlukot mého srdce se zastavil, 2005). Díky výkonu v tomto filmu, získala bez konkurzu hlavní roli Elise "Lili" Tellierové v dramatu Je Vais Bien Ne T’en Fais Pas (Neboj, jsem v pořádku, 2006), za kterou získala cenu Romy Schneiderové a Césara v kategorii nejslibnější herečka. Další snímek, thriller La Chambre des morts (Úsměv Melody, 2007) neměl valný úspěch, ale přesto se Melánie díky své roli, mladé policistky Lucie Hennebelleové, dokázala prosadit do nominace na cenu Lumiére. V roce 2008 se pustila do režijního debutu krátkého filmu De moins en moins, který soutěžil a vyhrál na MFF v Cannes. Dalším velkým zlom v její herecké kariéře, který znamenal celosvětovou popularitu, byla hlavní ženská role Shosanny Dreyfusové ve velkofimu Quentina Tarantina Inglourious Basterds (Hanebný pancharti, 2009), a i další role, zdravotní sestry Annette Monodové v dramatu La Rafle (Zátah, 2010), nebyla k zahození.