Clara Balaďová

Clara Balaďová. nar. 11.1.1929,Borgorose, Itálie. Rieti Povolání: divadelní a televizní režisérka V roce 1960 po sňatku s I. Balaďou, dostala československé občanství. Studovala operní zpěv na konzervatoři – již od 3. ročníku koncertně vystupovala pod záštitou agentury Pragokoncert Státní konservatoř absolvovala s vyznamenáním v roce 1958, poté se připravovala na přijímací zkoušky na AMU - obor divadelní a televizní režie. 1963 – Rozbitý džbán Zbyňka Vostřáka , uvedený v operním studiu konzervatoře a po roce v hudebním divadle v Nuslích a v Disku, poté následovaly Cesta oknem - K. Kovařovice, Gianni Schicci – G. Pucinniho , Kubistický milenec - R. Hazona. V roce 1966 v posledním ročníku před absolutoriem na základě jejích úspěšných režisérských prací z předvedení moderních italských skladatelů byla pozvána prezidentem festivalu prof. M. Marcazzanem na Bienále di Venezia režírovat dílo moderního italského skladatele A. Paccaniniho “Tutti La vogliono Tutti La spogliano” /všichni ji chtějí, všichni ji svlékají/ – avšak z politických důvodů, jí nebylo uděleno vízum italskou stranou, protože podle tehdejších platných italských zákonů nebyla možnost dvojobčanství, které bylo možno přijmout až po změně politické situace po roce 1990. Studovala u profesorů: H. Theina, K. Jerneka, a L. Mandause. AMU absolvovala v roce 1966 - operní režie, se specializací televizní operní režie. Absolventským představením byla opera moderního italského skladatele Sergia Liberoviciho – Lavička. Během studia učila na ½ úvazku na hudební škole v Chrudimi – hlasovou a hereckou výchovu . Televizní režii absolvovala s s inscenací opery R. Leoncavalleho Král Oidipus v roce 1965, které uvedla Československá televize v Bratislavě , hlavní postavu hrál a zpíval laureate st. ceny, sólista opery SND v Bratislavě B. Hanák. Pro informaci uvádíme tehdejší hodnocení národního umělce prof. Z. Otavy: “Balaďová má jistě velké perspektivy. Inscenanci od inscenance je možno sledovat vzestupný vývoj. Balaďová je typ režiséra, kterému spíše vyhovují moderní a silně stylizované opery. A nakonec je třeba vysoko zhodnotit její první profesionální práci mimo Operní studio AMU a sice televizní insenaci Leoncavallova Oidipa v bratislavském studiu. Po shlédutí této opery jsem se utvrdil v přesvědčení , že Clara Balaďová má před sebou slibnou režisérskou budoucnost.„ Po absolutoriu dostala umístěnku do ND jako asistentka režie, a pracovala po boku režiséra Hanuše Theina, v prvním roce jí byla svěřena režie opery Zahradnicí z lásky – W. A. Mozarta , byla uvedena v roce 1966 v Tylově divadle, měla jednu zvláštnost –všechny role zpívali –sboristé ND. Poté se zúčastnila ročního konkursu, v čs. televizi , který vyhrála a divadlo jí uvolnilo. Zde začíná práce televizní režisérky , kde pracovala po dobu celých 25 let – režie komorních koncertů, recitalů, přenosy /jako např. 1969 uvedla televizní přenos koncertu Státní filharmonie z Košic, která byla právě založena 1968, pod vedením tehdejšího šéfdirigenta Bystríka Režuchy/, režie hudebních přehlídek, kde střídala různé hudební žánry - komorních klasické koncerty, folkloristické soubory a skupiny, recitaly, opery, např. opera Rita Gaetana Donizettiho La Canterina Haydn, Její práce pokračovala mimo přenosy opery z divadla a televize i režií přenosů s amatérskými soubory , lidovými kapelami, tanečními soubory jako např. soubor Lučnice a mnoho dalších. Následovala režie a scénář filmů pro Krátký film Rektorka Dokument o životě a práci rektorky AMU, zpěvačky Marie Budíkové Jeremiášové, se kterou se umístila na X. přehlídce filmů a umění v Kroměříži. Pěvecká soutěž Antonína Dvořáka - dokument z dvořákovské pěvecké soutěže v Karlových Varech. V roce 1974 nastudovala divadelní zpracování pohádky v Disku O Strašlivém drakovi, princezně a ševcovi – K. Reinera. V roce 1982 režírovala Bratislavské hudební slavnosti. Významnou je i režie klasické operety J. Offenbacha - Madame Fauvart, kterou režírovala spolu s manželem. Ivan Balaďa si vybral pro herecké obsazení představitele se kterými pravidelně spolupracoval. Clara Balaďová měla na starosti hudební část a komparsní scény, vybírala zpěváky se kterými pravidelně pracovala tak aby herecké a pěvecké obsazení vzájemně ladilo. Hrají a zpívají: Z. Kolínská (J. Smyčková), J. Kukura (P. Mauréry), M. Vašáryová (B. Čupková-Polónyiová), M. Kňažko (J. Zahradníček), M. Labuda (P. Oswald), P. Debnár (O. Malachovský), Ľ. Gregor (J. Jurek), Spolupráce s manželem byla výborná, manželům bylo přislíbeno, že na titulcích budou uvedeni jako spolurežiséři. Nakonec musela Clara Balaďová titulky předělat, jména manžela vystřihnout, Ivana Balaďa z politických důvodů nesměl být uveden na titulku,protože v této době měl zakázánu režisérskou činnost z politických důvodů, S pohledem k jejím italským kořenům , měla však zvláštní vztah k české a slovenské lidové písni a folkóru. Věnovala se také životním dílům významných slovenských skladatelů E. Suchoně a A. Očenáše, v cyklu „Skladatelé o sobě“. Během její režisérské práce po dobu 25 let pro československou televizi režírovala velké množst ví programů různých hudebních žánrů , není možné je uvést v chronologickém řazení. 1963 Rozbitý džbán - Z. Vostřák 1965 Kubistický milenec - R. Hazon 1965 Cesta oknem - K. Kovařovic 1965 Lavička - S. Liberovici 1965 Král Oidipus - R. Leoncavallo /operní zpěvák B. Hanák/ 1966 La finta gardinera –zahradnicí z lásky - W.A. Mozart 1968 Fidelio- L. van Beethoven 1972 Rektorka 1972 Pěvecká soutěž Antonína Dvořáka 1974 O strašlivém drakovi, princezně a ševcovi K. Reiner 1975 Rita J. Haydn 1975 Madame Favart - J. Offenbach 1978 La Canterina J. Haydn 1982 Bratislavské hudební slavnosti ZDROJ: Osobní životopis