Zbyněk Vavřín

Otec byl okresním soudcem v Pelhřimově a zde také Zbyněk Vavřín prožil své dětství a absolvoval zdejší reálné gymnázium. Po maturitě /1938/ i během okupace pracoval v pelhřimovské nemocnici jako úředník. Vedle zájmu o literaturu a publikační činnost se u něj projevoval v té době také zájem o amatérské divadlo. Na konci roku 1943 inicioval a spoluzaložil Dramatické studio mladých při Jednotě divadelních ochotníků Rieger v Pelhřimově. Spolu s ním a dalšími byli zakládajícími členy i Oldřich Lipský a jeho bratr Lubomír Lipský. S vydaným zákazem činnosti se od podzimu 1944 mladí divadelníci scházeli tajně a pod změnili si název na Malá komedie. V druhé polovině roku 1945, po osvobození vlasti, se soubor plně profesionalizoval a přesídlil do Prahy, kde pod názvem Divadlo satiry hrál v malostranské Umělecké besedě. Zbyněk Vavřín jako dramaturg zde působil až do konce sezóny 1947/48. V roce 1945 se stal spoluzakladatelem satirického časopisu Dikobraz s řadou osobností výtvarného a literárního života, jehož název měl navrhnout Jaroslav Seifert. Jeho redaktorem byl až do roku 1957. Československá televize, studio Praha hledalo schopné literáty, kteří by byli schopni zkvalitnit televizní zábavu. Zbyněk Vavřín se tak stal dramaturgem a pracoval zde až do roku 1979, kdy odešel do důchodu. Časopisecky již jako septimán publikoval různé články, včetně poezie ve Studentském časopise (1936–39) a v Kultuře mladých (1938). V průběhu okupace v době od 1943–44 zveřejňoval v Lidových novinách verše pro děti. Po roce 1945 byl autorem, který přispíval do časopisů Dikobraz, Plamen, aj. V roce 1950 úspěšně uvedl Čs. rozhlas jeho hru Příběhy hypnotizéra Josefa. V Čs. televizi byly s úspěchem realizovány scénáře jeho autorských komedií-Jezevec /1976, rež. Václav Hudeček/, Slečna Meg a talíř Ming /1976, rež. Pavel Háša, podle Archibalda J. Cronina/, Fantastická neděle /1977, rež. Ladislav Rychman/. Byl rovněž autorem koláží a různých pásem-Vánoční dekameron /1963/, Jarní dekameron /1964/, u obou rež. Jaroslav Vašta/, Když hvězdy vyplovou/1975, rež. Jan Bonaventura/, Šel pan Lada na houby /1975, rež. Zdeněk Podskalský/, Devět jablek pro Helenu /1975, rež. Jan Bonaventura/. Známý je jeho soubor scénářů s haškovskou tematikou - Leporelo /1975, rež. Jan Bonaventura/, Z Haškova světa zvířat /1978, rež. Miroslav Sobota/, Odměna/1979/, Záhady vesmíru /1979, u obou rež. František Laurin/, Ze staré drogerie /1983, rež. František Filip/, Můj obchod se psy /1987, rež. Miroslav Sobota/. Byl i uznávaným autorem textů písní, které zčásti zlidověly jako k hudební komedii Jiřího Melíška - Šest žen Viktora Jandečka /1963/ a zejména řady populárních písní - Červená aerovka, Tam, kam chodí vítr spát, Pár havraních copánků a a dal.. Zemřel v roce 2001 ve věku nedožitých 82 let v Praze. Erkul