Věra Gabrielová

Ve filmu se objevila pouze ve třech rolích, přesto si nepochybně zaslouží zmínku, neboť i její jméno patří do historie českého herectví. Řeč je o Věře Gabrielové, jíž si diváci neodmyslitelně spojují s postavou Máni ve studentské veselohře Martina Friče ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA (1938). Zde se k Máně zejména váže replika, s níž povzbuzuje spolužáka Jindru Benetku (Antonín Novotný) k úspěšnému výkonu v atletických závodech: „Jindro, ty ten pohár vyhrát musíš.“ Jindra pohár s úspěchem opravdu vyhrál, jaká však byla životní cesta jeho spolužačky a milé Máni? O její představitelce Věře Gabrielové toho víme opravdu málo. Pochybný je sám o sobě již její ročník narození. V některých pramenech je uváděn jakožto 1919. Pokud by rok 1938 a postava Máni byly jejím filmovým debutem středoškolské studentky, dalo by se tomuto letopočtu bez výhrad věřit. Věře Gabrielové by bylo 19 let. Ona se však před filmovou kamerou objevila již o pár let dříve. V roce 1931 ji obsadil režisér (zejména však slavný český spisovatel) Vladislav Vančura do svého dramatu ze studentského prostředí PŘED MATURITOU. Také zde vytvořila protipól mladé lásky – studentky Marty - k tehdy osmnáctiletému Antonínu Novotnému. Na dochované fotografii z tenisového kurtu otištěné v Bartoškově publikaci „Náš film: Kapitoly z dějin 1896 – 1945“ rozhodně není Věra Gabrielová dvanáctiletým děvčátkem, jímž by podle uváděného ročníku narození musela být. Rozhodně by v tomto mladinkém věku, v podstatě dětském, nehrála roli již dospělé studentky, obzvláště v době, kdy naopak postavy studentů nezřídka hráli třicátníci. Ročník narození Věry Gabrielové je tedy pro filmové milovníky stále velkou neznámou. S největší pravděpodobností se narodila minimálně kolem roku 1914. Ve filmu PŘED MATURITOU se objevila v roli další studentky Zora Myslivečková, z níž bohužel filmové dějiny znají jen její jméno. Objevila se všehovšudy pouze ve dvou filmech (tím dalším byl PÍSNIČKÁŘ z roku 1932). Nic dalšího o ní bohužel nevíme. Vraťme se k Věře Gabrielové. Z dostupných pramenů o ní dále zjišťujeme, že ambiciózní dívka vystudovala v Praze reálné gymnázium. Svou první roli ve zmíněném filmu PŘED MATURITOU získala na základě konkurzu, jehož se zúčastnila. Více nežli herectví ji však lákalo fotografování. Úspěšně absolvovala fotografické oddělení státní grafické školy v Praze. Na dobu 30. let můžeme hovořit o velmi pokrokovém a moderním zájmu mladé ženy. V době studií také byla členkou dramatického souboru, neboť více nežli film bylo z herectví bližší Věře Gabrielové divadlo. Je to ostatně i patrno z jejího projevu ve zmíněné studentské komedii Martina Friče, kde Věřin projev je na filmovou řeč příliš škrobený a odpovídá více projevu divadelnímu. Po postavě Máni Hájkové se objevila před filmovou kamerou Věra Gabrielová naposledy. Taktéž v roce 1938 vytvořila postavu Lidušky v Slavíčkově dramatickém snímku SOUD BOŽÍ. Tentokrát svou hrdinku zahrála s opravdovou procítěností. Její selská dcerka, která po dvaceti letech zjišťuje bolestnou pravdu o svém otci v podání Františka Kreuzmanna zcela završuje působení Věry Gabrielové ve světě filmu. Nic dalšího bližšího o ní nevíme, snad jen, že její vyvdané jméno znělo Frágnerová a zřejmě se i později věnovala fotografování. Někdy uváděný rok úmrtí 2002 by svědčil o skutečnosti, že se paní Věra dožila požehnaného věku, zejména je-li náš odhad správný a ona přišla na svět dříve, nežli je oficielně uváděno. Dožila se tedy pravděpodobně téměř 90ti let. Bude-li někdo z Vás vědět o jejím životě více a mohl by nám pomoci doplnit biografické poznámky Věry Gabrielové, budeme Vám velmi vděční a děkujeme předem za Vaše ohlasy. Zdroj: FIKEJZ, M.: „Český film – Herci a herečky, I. díl“, Praha, 2007 BARTOŠEK, L.: „Náš film: Kapitoly z dějin 1896 – 1945“, Praha, 1985