Raoul Lévy

Francouzský filmový producent Raoul Lévy byl bohémem, bohatým mužem a dodnes kontroverzně vnímanou osobností poválečné francouzské kinematografie. Jak bouřlivě žil, tak i zemřel, přesto má na svém kontě v různých profesích řadu zajímavých filmů té doby. Pocházel z belgických Antverp, ale po druhé světové válce zamířil do Paříže, kde se brzy začal uplatňovat u filmu. Jako producent je poprvé podepsán pod poměrně úspěšnou kriminálkou SOUDNÍ IDENTIFIKACE (Identité judiciaire, 1951). Do historie francouzské kinematografie vstoupil Raoul Lévy především jako jeden z tvůrců počátku hvězdné slávy Brigitte Bardot, když v padesátých letech produkoval čtyři filmy s ní. Prvním z nich byla slavná komedie … A BŮH STVOŘIL ŽENU (… et Dieu créa la femme, 1956), k níž byl Lévy i spoluautorem scénáře a mihnul se tu i v malé roli. S režisérem Rogerem Vadimem a opět s Brigitte Bardot pak realizoval další film KLENOTNÍCI MĚSÍČNÍHO SVITU (Les bijoutiers du clair de lune, 1958). Mezitím Raoul Lévy spolupracoval i s jinými režiséry a opět poskytoval příležitosti Brigitte Bardot, jmenujme další mimořádně úspěšné filmy jako BABETA JDE DO VÁLKY (Babette s’en va-t-en guerre, 1959; režie Christian-Jaque) nebo PRAVDA (La vérité, 1960; režie Henri-Georges Clouzot). Filmy (nejen) s Brigitte Bardot přinášely Lévymu značné příjmy a veřejnost byla pravidelně informována o jeho rozrůstající se sbírce luxusních automobilů, do médií pronikaly i jeho milostné eskapády. Finančně jej ale nakonec zničil jediný filmový projekt, který začal chystat s režisérem Christianem-Jaque. Životopisný příběh cestovatele Marca Pola začal vznikat v Jugoslávii pod názvem BOŽÍ POSEL (L’échiquier de Dieu, 1962) s Alainem Delonem v hlavní roli. Značně se ale prodražily již přípravné práce, když Christian-Jaque hledal vhodné destinace k natáčení v Turecku, Indii, Pákistánu i jinde. Začalo se natáčet v lednu 1962 a hned jedna z prvních scén ohrozila další práce. Scéna s živými šachovými figurami (trvající osm minut) se točila měsíc a stála tři milióny franků, což byl v té době rozpočet na tři filmy. Raoul Lévy se tehdy začal potýkat s nedostatkem financí, a i když se snažil urychleně najít další investory, natáčení skončilo po několika týdnech. K projektu o Marcu Polovi se Raoul Lévy nakonec vrátil po dvou letech, s jiným režisérem a s úplně novým hereckým obsazením (v hlavní roli Horst Buchholz). Lévy si v tomto případě přisoudil i pozici spolurežiséra, aby měl osobní dohled nad úspornějším rozpočtem; film přišel do distribuce pod názvem PODIVUHODNÁ DOBRODRUŽSTVÍ MARCA POLA (La fabuleuse aventure de Marco Polo, 1965). Mezitím se Lévy pustil i do samostatné režie a oblíbeného představitele akčních hrdinů Eddie Constantina angažoval do kriminálky BUĎ ZDRÁVA, MAFIE (Je vous salue, mafia, 1965). S americkým hercem Montgomery Cliftem pak natočil film ŠPIÓN (L’espion, 1966); u obou zmíněných filmů byl zároveň producentem i spoluautorem scénáře, někdejší úspěch trháků s Brigitte Bardot byl ale již dávnou minulostí. Raoul Lévy spáchal sebevraždu na Silvestra 1966 v Saint Tropez. Bylo mu 44 let, tragický konec neměl – jak se zdá – souvislost s posledními neúspěchy u filmu, spíše šlo o neurovnaný soukromý život. Shodou okolností až posmrtně se naposledy objevil na filmovém plátně v Godardově titulu DVĚ NEBO TŘI VĚCI, CO O NÍ VÍM (2 ou 3 choses que je sais d’elle, 1967), jehož byl opět producentem.