Jonas Mekas

Cesty k vnitřní jednotě člověka a jeho umělecké tvorby nebývají nikdy jednoduché a spíše se blíží pouti poutníka, který svět pozoruje a zaznamenává. Tak je tomu i v případě amerického filmového dokumentaristy a básníka litevského původu Jonase Mekase - člověka, který se nebál a nebojí použití nových technologií i uměleckých prostředků, jakým je např. videoart. Mekas svým přístupem navázal na odkaz evropské i americké filmové avantgardy minulého století a jeho heslo: „My jsme kinematografie“ odráželo a částečně i dodnes odráží jiné pojetí filmu, než jsme na to byli zvyklí u jiných umělců. Zde platí: „Nejdůležitější je si udržet mysl vysoko ve světě pravého poznání a přitom se vracet do světa každodenní zkušenosti, kde musíme hledat pravdu krásy. Ať v daném okamžiku děláme cokoli, nikdy nesmíme zapomenout, že každý náš čin má vliv na naše vážné já, jež je poezií“. A na to nelze reagovat jinak, než slovy Mekase: „Pokračuji v cestě“.