Nikolaj Erdman

Nikolaj Robertovič Erdman byl známý jako autor divadelních her a filmový scenárista, ale také jako básník. V období občanské války působil v Rudé armádě a ve dvacátých a třicátých letech spolupracoval s významnými divadly - MCHAT, s moskevským Divadlem satiry nebo s Divadlem J.B. Vachtangova. Pozornost vyvolala jeho hra „Mandát“, která byla uvedena v lednu 1925, jež pro svůj satirický námět přitáhla i pozornost tehdejších funkcionářů. Ve stejném roce Erdman naštívil Itálii a v roce 1927 se dostal na plátna kin film „Miťa“ natočený podle jeho scénáře. Následovaly další filmy a Erdman tehdy zpracovával i náměty pro operetu - v Leningradě byla uvedena opereta „Boccaccio“ V. Massa. Problém však nastal s uvedením hry Sebevrah (Samoubijca, 1927), jejíž ústřední písnička vedla k zákazu celé hry. Přes intervenci režiséra Stanislavského - dopisem se obrátil na Stalina (který zaujal pozici lišáka a tvrdil, že není odborníkem přes uměleckou tvorbu) a i pokusem uvést hru na prkna znamenající svět (hru shlédla tehdy stranická komise včele s L. M. Kaganovičem) byla v říjnu 1932 ji zakázána. O rok později při natáčení tehdejšího sovětského muzikálu byli oba scenáristé N. R. Erdman a V. Mass zatčeni. Podnětem pro zatčení bylo vystoupení herce MCHATU Vasilije Ivanoviče Kolcova, který na recepci tehdejšího litevského velvyslance přednesl několik básní obou autorů: Jeden pastýř, velký tajemník Sklízel bez razítek na mraveništi Ale mravenci bývají krvelační Když se jim přináší zlo ....A tak skrze dvě tři minuty Spustil křik na celou ves A byl jimi pokousán na znamení protestu .....Morálka: Ta zde nemá žádné místo. Výsledek celého vystoupení udivuje i po letech - Končalov o rok později se stal národním umělcem RSFR a Mass byl odeslán do Tobolska a Erdman do Jenisejevska. Oba scenáristé byli odstraněni z titulků filmů a celá událost vedla k semináři, čemuž se může divák smát, ale spíše to zaráží. Naštěstí rok 1935 přinesl změnu a Erdman začal pracovat pro divadlo v Tobolsku a v roce 1938 napsal scénář k filmu Volha, Volha a po válce v roce 1946 byl promítán jeho film Dobrý den, Moskvo a tehdy započala spolupráce Nikolaje Erdmana s režiséry animovaného filmu. I tehdy v roce 1948 se svým scénářem narazil - Sestry Brumbergovy nemohly natočit film ,,V carství lži" - který měl být druhým dílem k filmu ,,Feda Zajcev". V roce 1956 však spolupracoval s režisérem Ivanovem-Vanem na filmu „Buratino“. N. R. Erdman patřil k významným scenáristům, kteří nepostrádali smysl pro humor i nadsázku a rozhodně zůstalo po něm řada pěkných filmů.