Pierre Gaspard-Huit

Francouzský režisér Pierre Gaspard-Huit nemá na svém kontě početně nijak bohatou filmografii, v poválečném období ale vytvořil několik úspěšných titulů v různých žánrech. Narodil se v nevelkém městě Libourne ve vinařském kraji na jihozápadě Francie, i zahraniční zdroje ale připouštějí, že o jeho původu a mládí není příliš mnoho informací. K prvním pracovním kontaktům s filmem se dostal již jako dvacetiletý koncem třicátých let, kdy se stal asistentem režie u nenáročné situační komedie ŽÁRLÍŠ? (Étes-vous jalouse?, 1937). Po delší odmlce v době druhé světové války se u filmu začal prosazovat znovu po roce 1945, opět byl asistentem režie, podílel se na několika scénářích a na přelomu 40. a 50. let natočil tři krátké filmy. Jeho debutem ve formátu celovečerních filmů byla kriminálka SOPHIE A ZLOČIN (Sophie et le crime, 1955) s mladičkou Marinou Vlady v hlavní roli. Hned se svým prvním filmem překročil Gaspard-Huit miliónovou hranici v návštěvnosti kin, ještě větší úspěch zaznamenal se svým dalším filmem, komedií PAŘÍŽSKÁ CHÁTRA (Paris canaille, 1955). Krátce nato zabodoval s dalším mimořádně úspěšným filmem NEVĚSTA JE PŘÍLIŠ KRÁSNÁ (La mariée est trop belle, 1956) v titulní roli se začínající Brigitte Bardot. V komediálním žánru realizoval v koprodukci se Španělskem film PORTUGALSKÉ PRADLENY (Las lavanderas de Portugal, 1957), který je dnes sice jen málo známý, ve své době ale pomohla účast tehdy populárních herců (Jean-Claude Pascal, Anne Vernon) a jen ve francouzských kinech jej viděly bezmála tři milióny diváků. Mimoto psal Pierre Gaspard-Huit nadále i scénáře pro jiné režiséry, některé z nich podepsal pseudonymem Michel Clermontet. K třímiliónově návštěvnosti v kinech se Gaspard-Huit přiblížil i svým dalším filmem KRISTÝNA (Christine, 1958), který se ovšem především stal životním mezníkem pro oba představitele hlavních rolí Alaina Delona a Romy Schneider. Z další režisérovy tvorby je u nás dobře známý snímek KAPITÁN FRACASSE (Le capitaine Fracasse, 1961), adaptace osvědčené literární předlohy s Jeanem Maraisem v hlavní roli. Díky diváckému ohlasu svých filmů z přelomu 50. a 60. let dostal Gaspard-Huit i později možnost pracovat na koprodukčních projektech s mezinárodním hereckým obsazením (ŠEHEREZÁDA – Shéhérézade, 1963), na předchozí komerční úspěch se mu ale již nepodařilo navázat. Jeho posledním samostatným filmem bylo drama NA CUCKY (A belles dents, 1966), poté se již jen jako spolurežisér podílel na dvou francouzsko-rumunských koprodukcích (STATEČNÝ MOHYKÁN – Ultimul Mohican, 1968; LOVEC JELENŮ – Vinatorul de cerbi, 1969). V sedmdesátých letech pracoval již jen v televizi, jeho poslední samostatnou prací byl třináctidílný seriál PAUL A VIRGINIE (Paul et Virginie, 1974), pak ještě napsal několik televizních scénářů. Od počátku osmdesátých let žije v soukromí, jeho manželkou je herečka Marie-Christine Desmarets. Veřejnosti se naposledy připomněl v roce 2002 rozhovorem ke své ojedinělé spolupráci s Louisem de Funesem v již zmíněném filmu KAPITÁN FRACASSE.