Françoise Christophe

Francouzská herečka Françoise Christophe pochází z Paříže a první kroky na cestě k herectví absolvovala navštěvováním slavné školy René Simona, následně prošla průpravou v Théâtre de Montparnasse pod vedením Luciena Nata. V roce 1941 nastoupila ke studiu na pařížské Národní konzervatoři, kterou později dokončila získáním druhé ceny v oboru komedie. Mezitím debutovala i před filmovou kamerou a mezi chovankami penzionátu se spolu s dalšími později slavnými herečkami objevila v romantické komedii PRVNÍ DOSTAVENÍČKO (Premier rendez-vous, 1941). Krátce po válce debutovala Françoise Christophe na jevišti Théâtre Antoine v Molierově Misantropovi, následně hrála řadu let v Comédie des Champs-Elysées, kde především v režii Claude Sainvala podávala znamenité herecké výkony hlavně ve francouzském repertoáru. V poválečném období také dostala větší příležitosti ve filmu, dvakrát ji ke spolupráci přizval režisér Jean Sacha a pod jeho vedením hrála velkou roli ve filmovém zpracování slavného detektivního románu FANTOMAS (Fantômas, 1947). V roce 1948 získala angažmá v Comédie Française, kde se její doménou staly postavy žen z vyšší společnosti a vzhledem k zaměření této nejslavnější scény hrála v té době v řadě kusů francouzské klasiky. Z její další spolupráce pro film stojí za zmínku romantická veselohra KRÁSNÝ PŘELUD (La belle image, 1950), v níž vytvořila ústřední pár s Franckem Villardem, dvakrát točila také s Jeanem Gabinem, setkali se spolu u filmů VICTOR (1951) a BURZIÁNI (Les grandes familles, 1958). Naši diváci si ale Françoise Christophe spíše připomenou až pozdějšími rolemi v dodnes populárních filmech. Svou jevištní průpravu v úlohách aristokratek zúročila například postavou královny Anny Rakouské v jednom z nejslavnějších zpracování TŘÍ MUŠKETÝRŮ (Les trois mousquetaires, 1961), jako anglická Lady Belthamová se objevila ve třetím díle o nepolapitelném zločinci FANTOMAS KONTRA SCOTLAND YARD (Fantômas contre Scotland Yard, 1967). Po boku Alaina Delona a Jean-Paula Belmonda pak hrála ve slavné gangsterce BORSALINO (1970). Mezitím odešla z Comédie Française a následně vystupovala na několika dalších pařížských scénách (Théâtre Antoine, Théâtre des Variétés nebo Théâtre des Bouffes-Parisiens). Již koncem padesátých let navázala Françoise Christophe spolupráci s televizí a do televizních studií nakonec v průběhu 70. let přesunula těžiště svých aktivit před kamerou. Z její práce v televizi připomeňme hlavní roli Roxany ve zpracování CYRANA Z BERGERACU (Cyrano de Bergerac, 1960) nebo v několika historických filmech, často hrála také v seriálech. Až koncem osmdesátých let se znovu vracela před filmovou kameru a objevila se v koprodukčních filmech ŠANCE PRO VŠECHNY (Try This One for Size, 1988) nebo VOLÁNÍ RÁJE (Paradise Calling, 1988). V posledních letech se Françoise Christophe před kamerou vyskytuje spíše již jen výjimečně a v malých rolích, zatím naposledy se s ní diváci mohli setkat v komedii HELLO, GOODBYE (2008), kde hrála matku Gérarda Depardieua.