Henri Nassiet

Francouzský herec Henri Nassiet se celý život věnoval hlavně divadlu, má za sebou ale také přes sedmdesát filmových a televizních rolí. Narodil se v Begles v jižní Francii a s divadlem začínal v roce 1914, bohaté zkušenosti nasbíral během devíti let působení v Théâtre de Casino ve Vichy. Již v roce 1922 poprvé stál před filmovou kamerou, nadále ale dával přednost divadlu. Znovu se k filmu dostal v polovině třicátých let, naši diváci jej mohli v kinech zahlédnout jako policistu ve snímku JEJÍ PRVNÍ PLES (Un carnet de bal, 1937), vedlejší role pak odehrál ve filmech významného režiséra Juliena Duviviera (KONEC DNE – La fin du jour, 1939; VOZKA SMRTI – La charrette fantôme, 1939). Nassietovi seděly postavy z vyšší společnosti, jako maršál Lefebvre se proto objevil například v jedné z hlavních rolí ve filmu MADAME SANS-GENE (1941). Kromě hodnotných příspěvků do francouzské kinematografie ale hrál i v řadě podružných titulů různých žánrů. Během války nakonec odešel do Alžírska, kde působil v rozhlase. Z Nassietova působení v divadle připomeňme Ibsenovu hru Dollův dům (Théâtre des Ambassadeurs, 1941) nebo dílo Agathy Christie (Deset malých černoušků, Théâtre Antoine, 1946; Svědek obžaloby, Théâtre Edouard VII, 1955), několik zajímavých příležitostí mu přinesly také hry J. P. Sartra. Zajímavé vedlejší role znovu ale hrál i ve filmech (MISE V TANGERU – Mission a Tanger, 1949), v romantickém dramatu GOUBBIAH, MÁ LÁSKA (Goubbiah, mon amour, 1956) byl otcem Jeana Maraise. Mezitím začal spolupracovat také s televizí, kde si v oblíbených historických seriálech vyzkoušel další skutečné postavy z různých historických období (ÉNIGMES DE L’HISTOIRE, 1957; LA CAMÉRA EXPLORE LE TEMPS, 1957-1966). U nás jsme Henriho Nassieta mohli vidět jako kapitána mušketýrů de Tréville v adaptaci slavného Dumasova románu TŘI MUŠKETÝŘI (Les trois mousquetaires, 1961), zmínku si zaslouží i role ministra po boku Jeana Gabina ve filmu PREZIDENT (Le président, 1961) nebo otce jednoho z hlavních hrdinů v melodramatickém příběhu ANDĚLSKÁ ZÁTOKA (La baie des anges, 1963). Nevyhýbal se ani komerčnímu žánru a v úloze plukovníka se objevil v kriminálce MONOKL SE NUCENĚ SMĚJE (Le monocle rit jaune, 1964). Kromě toho se Henri Nassiet nadále objevoval na divadelních jevištích, naposledy to byl Molierův Don Juan v Théâtre de Nice (1970). Před kamerou hrál naposledy předsedu soudu v dramatu VRAHOVÉ POŘÁDKU (Les assassins de l’ordre, 1971). Kromě toho se ale nadále uplatňoval v televizi, kde hrál v několika seriálech různých žánrů. Henri Nassiet zemřel následkem plicní embolie v Paříži 16. dubna 1977 ve věku 82 let.