Eduard Krečmar

Textař Eduard Krečmar se narodil 17. března roku 1942 v Praze, kde také absolvoval základní školu a jedenáctiletou střední školu v ulici W.Piecka. Po maturitě v roce 1960 se zprvu živil jako dělník a později studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po sedmi semestrech studium přerušil a nakonec v něm nepokračoval a dále se živil jako autor písňových textů vesměs k českým populárním písním nebo českých textů na domácí verze zahraniční hitů. Po roce 1965 se stal profesionálním textařem. V roce 1959 byl u zrodu legendární studentské skupiny Sputnici, pro kterou začal psát své první písňové texty. Ještě v éře Sputníků si Krečmar příležitostně zpíval, mezi jinými písněmi i svou oblíbenou Píseň nebohého textaře. Od roku 1962 spolupracoval takřka se všemi předními interprety populárních písní - Karel Gott /Jen se hádej/, Václav Neckář /Až louky rozkvetou/, Petra Janů /Už nejsem volná/, Petr Novák, Helena Vondráčkova a dalšími. Ještě v době existence skupiny Sputníci začal psát i koncentrovanější texty a scénky v souvislosti s určitou vlnou označovanou jako doba divadel malých forem. Některé tyto texty byly zveřejněné i v tisku, např.: O alkoholické trumpetě, O domýšlivém zapalovači aj. Písně rovněž skládal pro skupinu Olympic. Často spolupracoval s hudebními skladateli - Karlem Svobodou, Ladislavem Štaidlem, Václavem Zahradníkem, Petrem Jandou, Angelo Michajlovem, Zdeňkem Bartákem /zejména u písniček pro děti/ aj. Krečmer byl jedním z nemnoha českých písňových textařů, který se nechal inspirovat klasiky poezie, např. Františkem Gellnerem, Sergejem Jeseninem, Josefem Fričem a také texty svých starších kolegů textařů, především Jiřího Suchého. Z období po ukončení činnosti Sputniků se ještě kolem roku 1965 zpívaly písničky s Krečmarovými texty, jejímiž interprety byl vedle Gotta/ To léto/, také Karel Zich /Sůl do očí/. Nejméně tří různých verzí se dočkala píseň Žalu jsem se dřív smál /v orig. verzi jde o Shannonův hit Runaway, 1961/. Úspěšná byla i písnička s Krečmarovým textem Boogie pro Jarmilku na hudbu Alfonse Jindry a s 2. místem v televizní soutěži Písničky na zítra. Na první LP Karla Gotta, který takřka tajně spolupracoval s Krečmerem už v době Sputniků od roku 1961, byla píseň Já už vím, která na etiketě byla nesprávně uvedena jako Já věřím. V roce 1967 uvedlo divadlo Rokoko společné dílo Pavla Vrby a Eduarda Krečmara Listy důvěrné. Krečmar rozšířil svou spolupráci na další divadla s malými scénami - Semafor, Paravan, Apollo a stal se současně i stálým spolupracovníkem Vobrubova týmu a pravidelně se jeho texty objevovala jako součást televizních pořadů: Píseň pro Rudolfa III; Vysílá studio A; Písničky na zítra aj. Velmi často se objevují i jeho texty v mnoha českých filmech, např. ve filmu Metráček /1971/; v hudební televizní pohádce Zlatovláska /1973/; Údolí krásných žab; Kvočny a král /1974/; Muka obraznosti /1989/; Lví král /1994/; Zdivočelá země /1997, text písně Sen kovbojů/; TV seriálu Hotel Herbich /1998/; Anděl Páně /2005/ aj. ro potřeby divadelních scén /např. Hudební divadlo v Karlíně/ přebásnil některé texty písní. Je autorem českých textů k animovaným filmům - Lví král /1994/ a Pocahontas /1995/, Princ Egyptský /1998/, Shrek /2004/, Shrek Třetí /2007/ aj. Ve své době se texty Eduarda Krečmara řadily k těm nejlepším a mnohé přečkaly zkoušku časem, např.: Hej, dívko zlá; Chci tě líbat; Mýdlový princ; Belinda; To máme mládež; Holka jako porcelán; Jen se hádej; Malvína; Plnoletá; S láskou má svět naději; Není nám už sedmnáct aj. Erkul