Yvonne Clech

S francouzskou herečkou Yvonne Clech se naši diváci mohli seznámit především po boku Louise de Funese, celkem hrála vedlejší nebo středně velké role v bezmála čtyřiceti filmech, intenzívně pracovala také pro televizi, celý život ale upřednostňovala hlavně divadlo. Narodila se ve vesnici Mouster na severofrancouzském pobřeží a v rodné Bretani také vyrůstala. Vystudovala vysokou školu a začala vyučovat angličtinu, během druhé světové války ale odešla do Paříže a pod vedením slavného Charlese Dullina získala hereckou průpravu. Po druhé světové válce nastoupila k divadelní společnosti Grenier-Hussenot a v tomto souboru vystupovala na různých pařížských jevištích, širší pozornost jí vynesla účast na Ionescově hře Amédée aneb jak se ho zbavit (1954) nebo v Genetově dramatu Služky (1961). Nejčastěji hrála v Théâtre Saint-Georges nebo Odéon-Théâtre. Před filmovou kamerou vstoupila poprvé s dramatem ZÁHADNÍ PANÍ X (L'étrange Madame X, 1950). Nadále ale upřednostňovala divadlo, takže její filmografie se rozšiřovala jen pozvolna, častěji začala točit až v šedesátých letech. I když se Yvonne Clech objevovala v různých žánrech, režiséři si oblíbili svěřovat jí vedlejší role paniček z lepší společnosti v komediích, hrála například s populární dvojicí komiku Darry Cowlem a Francisem Blanche (POSLÍČCI - Les livreurs, 1961; SILNÉ PAŽE - Les gros bras, 1964) nebo s legendárním Fernandelem (ODPOČÍVEJ, MILÁČKU - Relaxe-toi, chérie, 1964). Nevyhýbala se ale ani jiným žánrům a za zmínku stojí dvojí spolupráce s režisérem Louisem Malle (ZAZIE V METRU - Zazie dans le métro, 1960; BLUDIČKA - Le feu follet, 1963), objevila se i v několika titulech špionážního žánru, například po boku Jeana Maraise (CTIHODNÝ STANISLAS - L'honorable Stanislas, 1964). Již ve svém druhém filmu MUŽI MYSLÍ JENOM NA TO (Les hommes ne pensent qu'a ça, 1954) se setkala s již zmíněným Louisem de Funesem, s nímž později vytvořila manželský pár ve filmech JAK VYKRÁST BANKU (Faites sauter la banque, 1964) a JO (1971). Jestliže v šedesátých letech natočila dvacet filmů, v následující dekádě své výstupy před filmovou kamerou výrazně omezila, znovu se ale příležitostně objevovala v komediálním žánru (MAESTRO - Le maestro, 1977). Mezitím ale začala spolupracovat také s televizí, kde od počátku šedesátých let vytvořila desítky postav v seriálech a adaptacích divadelních her. Vedle aktivit před kamerou pokračovala Yvonne Clech i v práci na jevišti, znovu střídala různá pařížská divadla (Théâtre de la Renaissance, Théâtre du Palais Royal), hrála hlavně v moderním francouzském repertoáru, zaujala ale i svou kreací ve slavné frašce Slaměný klobouk (1989) v Théâtre des Célestins. Příležitostně pracovala také pro dabing. Poslední filmovou roli matky hlavního hrdiny hrála v komedii SLEDUJTE TO LETADLO (Suivez cet avion, 1989), později již jen příležitostně účinkovala v televizi. Yvonne Clech zemřela v jedné z pařížských nemocnic v únoru 2010 ve věku nedožitých devadesáti let. Tehdy byla ale již zapomenutou herečkou, o čemž svědčí fakt, že o jejím úmrtí informovala média až po dvou týdnech.