Roger Dumas

V oblasti filmové a televizní tvorby má francouzský herec Roger Dumas na svém kontě bezmála 150 položek, celý život se také věnuje divadlu, prosadil se i jako hudební skladatel. Pochází z nevelkého města Annonay na jihu Francie a jevištní průpravu získal v proslulé herecké škole René Simona, od počátku padesátých let 20. století působil v divadelním souboru Michela de Ré, později spolupracoval například s Robertem Hosseinem. Před filmovou kamerou stál poprvé v rámci melodramatu LESNÍ PLODY (Les fruits sauvages, 1954), následně hrál menší role v několika významnějších filmech, naopak větší příležitosti dostal celkem třikrát od režiséra Jeana Gourgueta, který se tehdy věnoval problematice dospívající mládeže; jednu z hlavních rolí venkovského mladíka Maxima hrál Roger Dumas ve filmu ISABELLE SE BOJÍ MUŽŮ (Isabelle a peur de hommes, 1957). Významnou položkou v Dumasově filmografii je drama LUČNÍ ULICE (Rue de Prairies, 1959), v němž byl nezdárným synem Jeana Gabina. Roger Dumas za tento film získal Prix Suzanne Bianchetti, což je kuriózní v tom smyslu, že tato cena byla určena a udělována mladým nadějným herečkám a Dumas byl jediným mužem, který tuto trofej obdržel. LUČNÍ ULICE byla pro Dumase významná i v osobní rovině, protože při natáčení se seznámil se začínající herečkou Marié-José Nat (*1940), s níž se pak oženil, manželství ovšem trvalo jen velmi krátce (1960-1961). Počátkem šedesátých let začal Roger Dumas točit i pro televizi, která později v jeho tvorbě začala převažovat. Z jeho další filmografie připomeňme komedii MUŽ Z RIA (L’homme de Rio, 1964), v níž si zahrál přítele hlavního hrdiny (J. P. Belmondo), velkou roli agenta Duveta ztvárnil ve dvojici Chabrolových špionážních filmů TYGR MÁ RÁD SYROVÉ MASO (Le tigre aime la chair fraiche, 1964) a TYGR SE PARFÉMUJE DYNAMITEM (Le tigre se parfume a la dynamite, 1965). Nadále hrál také divadlo, ať již na různých pařížských scénách, tak i na divadelních festivalech. V této době se Roger Dumas začal prosazovat jako skladatel písní populární hudby, spolupracoval hlavně s manželskou dvojicí Jean-Jacques Debout – Chantal Goya. Pro ně komponoval hlavně v sedmdesátých letech, což vysvětluje jeho omezenou participaci ve filmu a televizi. Později ve filmech různých žánrů hrál policejní vyšetřovatele (NĚŽNĚ KUŘE – Tendre poulet, 1978; DOBRODRUH – Le marginal, 1983; SPOLEK DAREBÁKŮ – Association de malfaiteurs, 1987), na velkém plátně i v televizi na sebe často bral i podobu různých historických osobností, za zmínku stojí i dvě různé role ve dvou seriálových zpracováních Dumasova románu HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1979, 1999). Přes pokročilý věk je Roger Dumas stále velmi aktivní i v novém tisíciletí, jeho filmografie se rozrůstá o řadu vedlejších rolí, připomeňme opětovnou spolupráci s Claude Chabrolem (OPOJENÍ MOCÍ – L’ivresse du pouvoir, 2005), ve filmu PROSTĚ SPOLU (Ensemble, c’est tout, 2007) jiného významného režiséra Claude Berriho jsme jej mohli vidět v úloze majitele restaurace. Nových triumfů dosahoval i na divadelních jevištích, v letech 1990 a 2002 byl nominován na prestižní Molierovu cenu za herecký výkon ve vedlejší roli, v roce 2006 ji nakonec získal za svůj výstup v Benchetritově hře Mínus dva. I v osmdesáti letech hraje Roger Dumas ve filmu, divadle a televizi.