Julij Karasik

Julij Jurjevič Karasik se narodil v roce 1923 v městě Chersonu na jižní Ukrajině. Dětství prožíval na březích Dněpru, který se poblíž Chersonu vlévá do Černého moře. Vystudoval filmovou režii na Vsesojuznom gosudarstvenom institute kinematografii /VGIK/ ve speciálce Sergeje Gerasimova. Od roku 1951 pracoval jako režisér dokumentárních filmů s populárně vědeckými tématy ve Sverdlovsku, později u Lenfilmu. V roce 1960 debutoval hraným filmem Ždite pisem /Očekávejte dopisy - 1960/ - obsahující dramatické příběhy mladých lidí, kteří se rozhodli spojit svoje životní osudy s těžkými podmínkami Sibiře. Podle prózy Ruvima Frajermana Dikaja sobaka Dingo /Divoký pes Dingo - 1962/ natočil o citových zmatcích a hledání jistot mladé dospívající dívky z dvacátých let. Úspěšný byl Julij Karasik i jako režisér psychologického filmu Čelovek kotorogo ljublju /Muž, kterého miluluji - 1966/. Historický film Šestoje ijulja /Šestého července - 1968/, který Juliji Karasikovi na Karlovarském mezinárodním filmovém festivalu v roce 1968 přinesl cenu poroty, byl jistým vybočením z témat , která dosud sledoval ve svých filmech. V roce 1972 zfilmoval Čechovovu hru Čajka /Racek/ a o dva roky později se vrátil k současným tématům filmem Samyj žarkyj měsjac /Nejteplejší měsíc - 1974/. Po delší odmlce natočil svůj poslední film, drama v koprodukci SSSR/Bulharsko s názvem Berega v tumane /Břehy v mlze/ - v r. 1985. Julij Karasik zemřel v roce 2005 ve věku nedožitých 82 let. Erkul