Klara Rumjanova

Asi by nebyl veleúspěšný kreslený seriál Jen počkej…tím čím se stal, nebýt hlasu Kláry Rumjanové, která tak mistrně namluvila fistulkou malého zajíčka. Jsou to kreslené příhody o „věčných šarvátkách“ mezi ním a věčným rivalem vlkem, „záporákem“ pohybujícím se na pomezí zákona. Její hlas nebyl darem od narození, ba ne. V dětství se hlasově projevovala v nižší poloze, ale přišla nemoc a bylo to. Prodělala těžký zápal plic s komplikacemi, který jí napadl i průdušky, takže nemohla svého času ani mluvit. Nemoc sice ustoupila, ale hlas zůstal ve zvýšené poloze, lehce ovladatelný, nicméně vysoký. Nemohu si nevzpomenout, na naší milou paní Aťku Janouškovou a jí geniálně namluvenou včelku Máju. Klára Rumjanová, po ukončení studia na VGIK, což byla herecká škola, kde ji vyučoval režisér Sergej Gerasimov, ten, co natočil nesmrtelnou „Mladou gardu“ a věhlasná herečka Tamara Makarová. Ještě jako studentka se zúčastnila filmování. Ale filmová kariéra se začala vyvíjet trochu jinak a ona prakticky přestala filmovat a její věhlas se začal šířit ze zákulisí! Stala se „Zlatým hlasem“ animovaného filmu mistrem zvuku, její hlas je slyšet z každého druhého kresleného filmu. Začíná v roce 1962 a jejím debutem je pohádka „Kouzelná zahrada“. Následují slavná díla jako např. „Ceburaška“, kde dabuje hlavní hrdinku, následuje Čaroděj ze země OZ“ za ním pak Malyš a Karlson či „Nu pogodi“ (Jen počkej…). Svazový kreslený film jí natolik „sváže, že ve studiu prakticky vykonává všechny profese a není tedy divu, že počet kreslených filmů na kterých se podílí překročil číslo sto! Některé se zařadily do „Zlatého fondu“ domácí kreslené tvorby. Tak tohle vše dokázala pracovitá a hodná žena Klára Rumjanová. Byla autorkou autobiografické knihy: „Moje jméno –žena“, za kterou dostala „Zlatou Puškinovu medaili“ za rok 2000, byla vynikající animátorka, a pracovnice v oboru kresleného filmu, byla herečkou Moskevského divadla filmových herců…Smutně se píše u všech profesi slůvko „byla“…protože „Zasloužilá“ umělkyně Ruska“, paní Klára Rumjanová zemřela v Moskvě v důsledku vleklé nemoci 18. září 2004 několik měsíců před svými pětasedmdesátými narozeninami. Opusťme slůvko „byla“ a řekněme „je“. Ano,život paní Kláry Rumjanové „je“ vzorem, jak jej prožít beze zbytku prací pro druhé a hlavně pro radost dětí…Čest její památce! Filmografie Kláry Rumjanové: 1984 Mrtvé duše 1979 Ekvipáž 1977 Kouzelný hlas Dželsomína 1976 Příběh o tom, jak se car Petr ženil mouřenína 1975 Tak to nemůže byt! 1971 12 židlí 1970 Farma ve stepi 1965 Oni neprojdou 1965 Kupředu teď! 1961 Život začíná 1960-1961 Vzkříšení 1959 Mumu 1958 Ženich z tohoto světa 1957 Čtvero 1956 Byli první