Jacques Charon

Jacques Charon byl v první řadě významným francouzským divadelním režisérem, jako herec má na svém kontě ale také desítky filmových rolí. Narodil se v Paříži jako Jacques Silvain Edouard Charon, herectví vystudoval na Národní konzervatoři dramatického umění a absolvoval s druhou cenou v oboru komedie. Hned v roce 1941 byl angažován do prestižního divadla Comédie Française, s nímž pak spojil celou svou další kariéru, napřed jako herec, později i na postu režiséra. Za války začínal menšími rolemi v různých slavných hrách domácích i světových klasiků, větších hereckých úkolů se dočkal po roce 1945 (Don Juan, Krocan, Figarova svatba, Měšťák šlechticem, Jak se vám líbí). Souběžně s prvními kroky profesionálního divadelního herce si vyzkoušel i práci s filmovou kamerou a s řadou vrstevníků se mihnul v dobově populární romantické komedii PRVNÍ DOSTAVENÍČKO (Premier rendez-vous, 1941). První větší příležitosti mu přinesly poválečné ambiciózní projekty režiséra Henriho Calefa (JERICHO, 1945; ŠUANI – Les chouans, 1946), kromě dramat se objevoval i v komediálním žánru a výraznou vedlejší roli hrál v proslulé černé komedii ČERVENÁ KRČMA (L´auberge rouge, 1951). Ve stejné době se pak dostal i ke své jediné hlavní roli – šlo o komedii KROCAN (Le dindon, 1951), adaptaci divadelní hry G. Feydeaua, v níž Charon hrál notorického záletníka (tutéž postavu hrál krátce předtím i v divadle). Mezitím Jacques Charon rozšířil své aktivity o divadelní režii, jíž se s úspěchem věnoval od roku 1949. Jako režisér se věnoval především osvědčeným kusům francouzské klasiky (Corneille, Moliere, Rostand), režíroval ale i mimo Comédie Française a zvláště v 50. a 60. letech prezentoval své práce na různých pařížských scénách (Théâtre Michel, Bouffes Parisiens, Théâtre du Gymnase). V těchto dalších divadlech se jako režisér dostal i k moderně, kterou Comédie Française z principu neuvádí. V Comédie Française zůstával nadále především hercem, z jeho posledních rolí připomeňme titulní part ve hře Lišák Volpone nebo postavu vévody Buckinghama v Shakespearově Richardovi III. Příležitostně spolupracoval Jacques Charon nadále i s filmem, z jeho filmografie padesátých let stojí za zmínku poměrně velká role ve špionážním filmu OPERACE BLESK (Opération Tonnerre, 1954), není nijak překvapivé, že se objevil i v dalších filmových adaptacích divadelních her (MĚŠŤÁK ŠLECHTICEM – Le bourgeois gentilhomme, 1958), což se týká i jeho pozdější sporadické spolupráce s televizí. Naši diváci mohli Jacquese Charona vidět například v úloze plukovníka v dobrodružném snímku CARTOUCHE (1962). Poslední roli ve filmu odehrál Charon v komedii TŘI MUŽI NA JEDNOM KONI (Trois hommes sur un cheval, 1969), poté točil již jen v televizi, naposledy to bylo televizní zpracování Molierovy hry TARTUFFE (1975). Jacques Charon napsal vlastní autobiografii Moi, un comédien (1975). Zemřel náhle následkem infarktu v plném pracovním nasazení 15. října 1975 ve věku 55 let.