Maurice Nasil

Francouzský herec Maurice Nasil se nejprve prosadil v divadle, později hrál i ve filmu a televizi. Narodil se v Alžírsku a pocházel z ruské židovské rodiny, jeho otec byl obchodníkem, matka byla Rakušanka. Po otcově smrti v roce 1923 rodina přesídlila do Francie a tady v době dospívání v Paříži Maurice Nasil v sobě objevil herecký talent, inspirovala jej i starší sestra Eugénie, která se též stala herečkou. Na divadelním jevišti stál poprvé v roce 1935 v divadle Théâtre Marigny, poté vystřídal několik dalších scén v Paříži. Ke spolupráci s filmem jej poprvé oslovil slavný režisér Sacha Guitry, který mu svěřil menší roli perského obchodníka v historickém filmu TAJEMSTVÍ SEDMI PEREL (Les perles de la couronne, 1937). Na začátku druhé světové války byl Nasil povolán do armády a po porážce Francie pak demobilizován, kvůli svému židovskému původu se pak po dobu německé okupace skrýval a k herecké práci se vrátil po roce 1945. Z jeho poválečného filmování připomeňme účast ve vedlejších rolích na ambiciózních projektech typu NÁVRAT NEŽÁDOUCÍHO (Un revenant, 1946) nebo ČLOVĚK ČLOVĚKU (L’homme à hommes, 1948), objevil se také v Cocteauově filmu DVOJHLAVÝ OREL (L’aigle à deux têtes, 1947). Znovu hrál i divadlo, s ohledem na jeho původ si zaslouží zmínku hra Deník Anny Frankové, v níž hrál židovského zubaře Dussela (Théâtre Montparnasse, 1957; Théâtre des Célestins, 1960). Před kamerou absolvoval pak setkání s největšími hvězdami francouzského filmu, po boku slavného komika Fernandela se objevil jako jeden ze zajatců v komedii KRÁVA A ZAJATEC (La vache et le prisonnier, 1959), poté hrál kněze v politickém dramatu PREZIDENT (Le président, 1960) v hlavní roli s Jeanem Gabinem. V 60. a 70. letech jej čtyřikrát ke spolupráci přizval slavný tvůrce justičních dramat André Cayatte. Vedlejší roli lékaře ztvárnil Nasil po boku herců mladší generace ve filmu RIZIKO POVOLÁNÍ (Les risques du métier, 1967). Do prostředí střední školy byl situován i další Cayattův film UMŘÍT NA LÁSKU (Mourir d’aimer, 1971), kde Nasil hrál jednoho z profesorů, později se mihnul jakou soused v dramatu VERDIKT (Verdict, 1974). Příležitostně spolupracoval také s televizí a hrál hlavně v historických inscenacích a seriálech. Mimoto se uplatnil i v dabingu, namluvil například Stydlína v americkém animovaném filmu SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ (Snow White and the Seven Dwarfs, 1937). Před kamerou se objevil naposledy jako hotelový vrátný ve filmu NENAPRAVITELNÝ (L’incorrigible, 1975) s J. P. Belmondem v hlavní roli. Kromě herectví se Maurice Nasil věnoval i jiným oborům, proslul například jako odborník na italské renesanční malířství, zajímal se i o kulturu severní Afriky, kde se narodil a strávil dětství, později se zasloužil o uchování odkazu italského malíře Amedea Modiglianiho. Právě po boku Modiglianiho byl nakonec i pohřben na pařížském hřbitově Père Lachaise. Maurice Nasil zemřel v ústraní 6. ledna 2003 ve věku nedožitých 90 let, pohřeb se konal jen v úzkém kruhu přátel.